ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.1463.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 1463/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobkyně Obce L., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. M., zastoupenému advokátem, o zaplacení 122.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 34 C 192/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13.10.2004, č.j. 12 Co 345/2004-103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 13.10.2004, č. j. 12 Co 345/2002-103, byl změněn rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19.5.2004, č. j. 34 C 192/2003-64 tak, že zamítl žalobu se žádostí, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 122.500,- Kč s příslušenstvím.
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobkyně dne 4.11.2004 a žalobkyně proti němu podala prostřednictvím téhož zástupce dovolání dne 4.1.2005. Dovolání bylo tedy podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě podle ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř.
Dovolání žalobkyně však bylo tzv. blanketní a vymezen v něm byl pouze rozsah, v němž se rozsudek odvolacího soudu napadá (všechny výroky). V dovolání nebylo uvedeno, čeho se žalobkyně domáhá a nebylo ani odůvodněno.
Soud prvního stupně poté v rámci svých přípravných úkonů (§208 a násl. o.s.ř.) vyzval usnesením ze dne 7.1.2005, č.j. 34 C 192/2003-113, žalobkyni k doplnění odůvodnění dovolání v soudcovské lhůtě, a dále usnesením ze dne 17.3.2005, č.j. 34 C 192/2003-119, k doplnění náležitostí dovolání (v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá, k označení důkazů, které mají být provedeny k prokázání důvodu dovolání a k uvedení dovolacího návrhu). Výše uvedená usnesení soudu prvního stupně bylo vydána po uplynutí dovolací lhůty, a v reakci na ně zástupce žalobkyně provedl odůvodnění dovolání podáním ze dne 13.4.2005.
Žalovaný navrhl odmítnutí dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel v souladu s body 1., 15., 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, z občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001. Proto v tomto usnesení jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen ,,o.s.ř.“).
Zjistil dále, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení řádně zastoupenou advokátem (§240 odst. 1 o.s.ř., §241 odst. 1 o.s.ř.), avšak dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5.2.2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o.s.ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.
Jak patrno ze shora uvedeného, text dovolání, který měl k poslednímu dni dovolací lhůty pro žalobkyni účinky pro řízení, konstantní interpretaci obsahu uplatněného dovolacího důvodu nevyhovuje. Povinností soudu prvního stupně tedy nebylo, aby příslušný úkon směřující k odstranění vady dovolání učinil s ohledem na lhůtu podle §241b odst. 3 věty první (usnesení ze dne 7.1.2005, 17.3.2005 i reakce na něj již byly bezpředmětné). Zajisté je přípustné podat tzv. blanketní dovolání; není-li však toto konkretizováno řádným vylíčením dovolacího důvodu do konce běhu dovolací lhůty, brání kogentní povaha znění §241b odst. 3 věty první o.s.ř., a tedy i již neodstranitelná vada náležitosti dovolání, dalšímu projednání věci dovolacím soudem.
Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a vyjádření žalovaného k podanému dovolání nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 až 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. července 2005
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.
předseda senátu