ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.2376.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 2376/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobkyně Městské části P., zastoupené advokátkou, proti žalované L. Z., zastoupené advokátem, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 82/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8.2.2005, č.j. 21 Co 471/2004-198, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8.2.2005, č.j. 21 Co 471/2004-198, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3.8.2004, č. j. 11 C 82/2002-178, ve věci samé (odstavec I. výroku rozsudku). Žalobci nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení (odstavec II. výroku rozsudku odvolacího soudu). Shora uvedeným rozhodnutím soudu prvního stupně bylo vyhověno žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vyklizení bytu blíže uvedeného v enunciátu a jeho předání žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku, žalované byla pak uložena povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 22.975,- Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu (II. výrokové části) podala žalobkyně včas dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř., neboť co do posouzení otázky nákladů řízení a jejího odůvodnění je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s platným právním řádem, judikaturou i posláním a úlohou soudů v právním demokratickém státu. Tvrdila, že se jedná o otázku zásadního právního významu nejen pro daný případ, ale i pro ostatní vlastníky domu. Dále namítala, že odůvodnění odvolacího soudu je v napadené části v rozporu s dobrými mravy. Navrhla proto zrušení rozsudku odvolacího soudu v jeho II. výrokové části a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V projednávané věci byl dovoláním napaden výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, který – byť je součástí rozsudku – má povahu usnesení.
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku (bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení) – srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod pořadovým číslem 88, a publikovaném pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. ve spojení s §237 odst. 3 o.s.ř., z něhož ji dovolatelka dovozuje, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé.
Z uvedeného vyplývá závěr, že přípustnost dovolání nelze dovodit z žádného ustanovení o.s.ř. ve znění účinném od 1.1.2001. Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 o.s.ř. za použití ustanovení §218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 1 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř. a §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2005
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu