ECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.73.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 73/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce P. Ch., zastoupeného advokátem, proti žalovanému W., a. s., zastoupenému advokátkou, o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 33/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2003, č. j. 54 Co 443/2003-106, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal bez zastoupení advokátem včas dovolání proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 4. 2003, č. j. 25 C 33/2001-82, o zamítnutí žaloby na určení neplatnosti nájemní smlouvy, uzavřené mezi účastníky dne 13. 3. 1998.
Soud prvního stupně poté vyzval žalobce, v rámci svých oprávnění v dovolacím řízení podle §241b odst. 1 a §209 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), aby odstranil vady dovolání (§241a odst. 1 o. s. ř.) a aby si ve lhůtě 7 dnů zvolil zástupce z řad advokátů.
Ve věci je nutno rekapitulovat tyto procesní úkony:
- rozsudek odvolacího soudu byl žalobci doručen fikcí dne 11. 12. 2003, kdy též nabyl právní moc; k faktickému převzetí zásilky žalobcem došlo 16. 12. 2003;
- žalobce podal dovolání, datované 16. 12. 2003; toto dovolání bylo doručeno soudu prvního stupně dne 19. 12. 2003;
- usnesením ze dne 14. 1. 2004, doručeným žalobci dne 5. 2. 2004, vyzval soud prvního stupně žalobce k odstranění vad podání (chybělo uvedení konkrétních dovolacích důvodů) a ke zmocnění advokáta; k nápravě řečeného byla žalobci dána lhůta v délce 7 dnů, s poučením o následku – odmítnutí dovolání resp. zastavení řízení, pokud instrukce stanovené usnesením nebudou provedeny;
- podáním datovaným 8. 2. 2004 a došlým soudu prvního stupně 10. 2. 2004 požádal žalobce o prodloužení lhůty; bezprostředně následujícím podáním z 9. 2. 2004, doručeným soudu dne 11. 2. 2004, tedy posledního dne dovolací lhůty, pak žalobce požádal o ustanovení advokáta;
- dalším podáním z 12. 3. 2004 (doručeným 15. 3. 2004) navrhl žalobce, aby byl osvobozen od soudních poplatků, k čemuž přiložil listiny o svých osobních a majetkových poměrech;
- soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 3. 2004, doručeným žalobci 26. 4. 2004, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu pro dovolací řízení zástupcem, advokáta. Proti ustanovujícímu výroku bylo přípustné odvolání: to nebylo podáno a soud prvního stupně vyznačil právní moc ke dni 29. 4. 2004 (variantou je datum 12. 5. 2004, to se však neukazuje jako rozhodující);
- ustanovený advokát se podáním ze dne 14. 7. 2004, došlým dne 15. 7. 2004, obrátil na soud prvního stupně s tím, že se mu nedaří navázat se žalobcem kontakt; žádal proto o „prodloužení lhůty ke sdělení procesního stanoviska“;
- dne 8. 12. 2004 se k dovolání vyjádřil žalovaný prostřednictvím své zástupkyně;
- poté je v mezidobí patrno ze spisových podkladů, že na majetek žalobce jako podnikatele byl prohlášen konkurs, který však byl usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2004 zrušen a konkursní věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení (sp. zn. 99 K 20/2000 resp. 1 Ko 595/2004);
- celý spis o dovolání žalobce byl dne 5. 1. 2005 předán Nejvyššímu soudu;
- podáním ze dne 19. 4. 2005, doručeným soudu prvního stupně dne 21. 4. 2005 (a bezodkladně zaslaným dovolacímu soudu) doplnil žalobcův zástupce dovolání o potřebné náležitosti s tím, že k prodlení došlo „v důsledku obtížné komunikace se žalobcem a delšího onemocnění obhájce“, za což „se tímto obhájce omlouvá“.
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. může být dovolání, které neobsahuje mj. údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání (v délce dvou měsíců, viz §240 odst. 1 o. s. ř.). Požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty (což se stalo, viz výše) o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Jak patrno z rekapitulace shora, počala žalobci od dne 29. 4. 2004 běžet dvouměsíční lhůta k doplnění dovolání. Běh této lhůty skončil dnem 29. 6. 2004. K doplnění dovolání však došlo až s procesní účinností dne 21. 4. 2005.
Za takového stavu dovolací soud, aniž by byl oprávněn zkoumat příčiny prekluze (R 21/2004) procesního nároku žalobce, nemohl vycházet z jiných podání žalobce, než z jeho obojího dovolání ze dnů 16. 12. 2003 a 8. 2. 2004. Tato podání však skutečně trpí podstatnou vadou, kterou již dříve vytkl dovolateli soud prvního stupně – vylíčení dovolacích důvodů je ve smyslu §43 odst. 1 a §241a odst. 1 o. s. ř. nesrozumitelné a neurčité. Dovolání se v tomto stavu nemohlo stát předmětem přezkumu dovolacím soudem.
Dovolací soud proto podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. dovolání žalobce odmítl.
Výrok o nákladech řízení je, v intencích §150 o. s. ř., odůvodněn poplatkovým osvobozením žalobce.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 16. června 2005
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu