ECLI:CZ:NS:2005:28.ND.130.2004.1
sp. zn. 28 Nd 130/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. v právní věci oprávněného L. s. S., a.s., zastoupeného advokátem, proti povinnému JUDr. K. H., zastoupeného dosud advokátkou, o návrhu na nařízení exekuce pro částku 60.994,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp.zn. 17 Nc 2402/2003, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 17 Nc 2402/2003 se nepřikazuje jinému soudu, usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 5.5.2004, č. j. 17 Nc 2402/2003-21, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Sokolově k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Soud prvního stupně si špatně vykládá ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., zejména jeho znění, že místní příslušnost „nelze zjistit“. Zajisté si dovede představit, jak by vyhlížela agenda Nejvyššího soudu, jestliže by soudy v ČR ve všech případech, kdy je žalovaný či povinný neznámého pobytu, postupovaly věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti jiného (?) soudu.
Soud prvního stupně zváží dopady povinnosti oprávněného uvést údaje o bydlišti i majetku povinného a v témž ohledu zváží i vlastní zákonné možnosti. Nevyloučí ani možnost zastavení řízení.
V podrobnostech se odkazuje na usnesení sp. zn. 28 Nd 129/2004 z téhož dne, vydávané vůči rozhodnutí téhož soudu a soudce. Nejvyšší soud předpokládá, že v dalších obdobných případech nebude soud prvního stupně řešit věc tímto způsobem a nebude již zbytečně zatěžovat jak vlastní agendu, tak i agendu Nejvyššího soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 17. února 2005
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu