ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.108.2004.1
sp. zn. 29 Od 108/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobce Ing. F. Ch., zastoupeného, advokátkou, proti žalovanému JUDr. P. F., o zaplacení částky 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 45/2004, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 45/2004 se Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou dne 20.1.2003 u Obvodního soudu pro Prahu 4 vydání platebního rozkazu, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit mu částku 500.000,- Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky.
Platební rozkaz vydaný jmenovaným soudem dne 8.4.2003, č.j. 61 Ro 106/2003-8, byl dalším usnesením téhož soudu ze dne 11.8.2003 zrušen z důvodu nemožnosti doručení platebního rozkazu žalovanému na adresu uvedenou žalobcem (jak je zřejmé z poštovní relace na zásilce, adresát se odstěhoval bez udání adresy).
Žalovaný, kterému byla žaloba doručena na později zjištěnou adresu v Ch., ve svém vyjádření především namítl místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4. Prohlásil, že v době podání žaloby se zdržoval s úmyslem zdržovat se trvale z důvodu podnikatelské činnosti a stavby domu na adrese v Ch., R. 15.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 9.1.2004, č.j. 12 C 460/2003-28 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Chrudimi.
Okresní soud v Chrudimi předložil věc Vrchnímu soudu v Praze s odůvodněním, že nepatří do věcné příslušnosti okresních soudů. Vrchní soud usnesením ze dne 20.7.2004, č.j. Ncp 1184/2004-43 rozhodl, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci jsou příslušné v prvním stupni okresní soudy.
Podáním ze dne 14.9.2004 navrhl žalovaný, aby věc byla delegována Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou s odůvodněním, že jeho manželka je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který je odvolacím soudem pro rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi. Současně uvedl, že nenavrhuje žádný z pražských obvodních soudů, neboť jeho manželka byla do srpna 2003 soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 8.
Žalovaný uvedl, že s delegací nesouhlasí a vyslovil názor, že nejsou dány důvody pro delegaci podle §12 odst. 2 o. s. ř. Pokud by však soud dospěl k názoru, že předmětnou věc je třeba delegovat, navrhl, aby byla delegována k některému z pražských obvodních soudů. Uvedl, že se nedomnívá, že by skutečnost, že manželka žalovaného JUDr. M. F. byla soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 8, měla zásadní význam pro rozhodování soudu o případné podjatosti. Odmítl návrh žalovaného, aby věc byla postoupena Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou, a to z důvodu zvyšování dalších nákladů na cestovné a ztrátu času.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Chrudimi) a Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. věta první 2 o. s. ř.) návrh žalovaného na přikázání věci jinému soud projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Skutečnost, že manželka žalovaného je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích popř., že byla soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 8, sama o sobě není tak závažnou skutečností, která by odůvodňovala průlom do výše uvedené ústavní zásady. Okolnost, že by uvedený krajský soud rozhodoval o případném odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi je z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. irelevantní a není rozhodná ani z hlediska procesního (urychlení projednání věci ).
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaného nevyhověl a věc Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně 25. ledna 2005
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu