ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.11.2005.1
sp. zn. 29 Od 11/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobce D., s.r.o., zastoupeného, obecným zmocněncem, proti žalovaným 1) M. T., a 2) MVDr. F. T., o 50 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 4 C 192/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 4 C 192/2003 se Okresnímu soudu v Českých Budějovicích nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu v Jihlavě vydání rozsudku, kterým by bylo žalovaným uloženo zaplatit mu společně a nerozdílně částku 50 000,- Kč. Uvedl, že žalovaní objednali u firmy S., s.r.o. v T. montážní práce na jejich nemovitosti v M. J., žalobci však fakturovanou částku neuhradili.
V dalším podání poukázal žalobce na vyjádření žalovaných, že nikdy neuzavřeli žádnou smlouvu na řemeslnické práce v jejich nemovitosti, a uvedl, že bude třeba provést ohledání na místě samém, provést navržený výslech pracovníků firmy S., s.r.o. v T., rovněž tak výslech sousedů předmětné nemovitosti v M. J., a navrhl, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Táboře k projednání z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.
První žalovaná se k návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyjádřila, ačkoliv výzva jí byla řádně doručena. Druhý žalovaný uvedl, že s přikázáním věci Okresnímu soudu v Táboře nesouhlasí. Poukázal na to, že skutečnosti, o nichž žalobce tvrdí, že je bude třeba prokazovat, nejsou pro posouzení věci podstatné; nejde o to, zda na nemovitosti byly prováděny opravy a jaké, ale o spor o zaplacení částky 50 000,- Kč z důvodu bezdůvodného obohacení. K postoupení věci nejsou dány ani jiné důvody, druhý žalovaný by byl takovým postupem zatížen, neboť je starší člověk, cestování a zátěž účasti v soudním řízení je pro něj vyčerpávající. Ani žalobce nemá v obvodu soudu, kterému má být věc přikázána, své sídlo.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený jak příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Jihlavě ) tak Okresnímu soudu v Táboře , kterému má být věc přikázána (§12 odst. 2 věta první o. s. ř.) návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 3 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Důvody uváděné žalobcem pro přikázání věci jinému soudu nejsou natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše uvedený ústavní princip a změnit tak zákonem stanovenou místní příslušnost soudu. Nejvyšší soud, přihlížeje ke všem okolnostem případu, k negativnímu stanovisku druhého žalovaného i k možnostem, jež skýtá ustanovení §39 o. s. ř. upravující institut dožádání, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Táboře nevyhověl (§12 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. března 2005
JUDr. František Faldyna, CSc.,v.r.
předseda senátu