ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.14.2005.1
sp. zn. 29 Od 14/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudů JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobkyně D. p., a.s., zastoupené, advokátkou, proti žalovanému JUDr. J. K., advokátu, jako správci konkurzní podstaty úpadce D., a.s., zastoupenému, advokátem, o vyloučení nemovitosti z konkurzní podstaty, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 42 Cm 93/2002, u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 44/2004, o námitce podjatosti, o vyloučení soudce, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. M. T. není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 44/2004.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24.9.2003, č.j. 42 Cm 93/2002-120, zamítl žalobu o vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí z konkurzní podstaty D., a. s.
Vrchní soud v Praze, kterému soud prvního stupně postoupil věc s odvoláním žalobkyně, několikráte na žádost účastníků odročoval jednání nařízená v období od 15.9.2004 do 12.1.2005. Žalobkyně naposledy žádala o odročení jednání nařízeného na 12.1.2005 s odůvodněním, že nově ustanovená zástupkyně žalobkyně převzala věc 3.1.2005 a že je nezbytné nastudování klientem předložených listinných dokladů. Poté, co soudkyně této žádosti nevyhověla, vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu JUDr. M. T. s odůvodněním, že jmenovaná soudkyně není ve svém jednání nezávislá, neboť koná tak, že vytváří nerovnoprávné podmínky jednotlivých účastníků tohoto řízení a upírá žalobkyni právo na spravedlivý proces. Poukázala na neuznání důvodů pro odročení jednání nařízeného na 12.1.2005 a zdůraznila obtížnost zajištění náhrady zastoupení původního zástupce, který žalobkyni vypověděl plnou moc. Uvedla, že je logické, že zástupkyně, která převzala plnou moc 3.1.2005, bude vyžadovat dostatečnou lhůtu pro seznámení se se spisem tak, aby mohla plnohodnotně hájit zájmy svého klienta.
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. M. T. prohlásila, že účastníky řízení a jejich zástupce zná pouze z úředního styku, nemá k nim ani k věci žádný vztah a nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o její nepodjatosti. Uvedla, že má za to, že uváděné důvody nelze kvalifikovat jako důvody vedoucí k jejímu vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Konstatovala, že ve věci bylo nařízeno jednání na den 15.9.2004, které bylo odročeno na žádost žalobkyně, jednání nařízené na 22.9.2004 bylo odročeno jak na žádost žalobkyně, tak i žalovaného, jednání nařízené na 10.11.2004 bylo odročeno na žádost žalobkyně, jednání nařízené na 12.1.2005 neodročila, neboť dobu od 3.1.2005, kdy nově pověřená zástupkyně převzala zastoupení žalobkyně do 12.1.2005 považovala za dostatečnou k prostudování spisu i vzhledem k tomu, že v odvolacím řízení se jedná jen o hodnocení správnosti právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně.
Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jejich rozhodování v jiných věcech. O tom zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení na straně žalobce nebo žalovaného, nebo v případě, že by měl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský nebo naopak nepřátelský.
Jak vyplývá z vyjádření soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. M. T. o žádný z případů uvedeného charakteru v souzené věci nejde. Skutečnost, že jmenovaná soudkyně posoudila dobu čtrnácti dnů od 3.1.2005, kdy nově zmocněná zástupkyně žalobkyně převzala zastoupení žalobkyně, do dne nařízení jednání na den 12.10. 2005, za dostatečnou k seznámení s převzatou věcí, nelze považovat za důvod, pro který by bylo možno pochybovat o nepodjatosti jmenované soudkyně. Tvrzením žalobkyně, že neodročením jednáním byla poškozena a bylo jí upřeno právo na spravedlivý proces není na místě, neboť v období od 15.9.2004 do 12.1.2005 nařízené jednání bylo odročováno na žádost žalobkyně třikrát (jednou se připojil i žalovaný). Za tohoto stavu věci nelze učinit závěr, že by zde existovaly skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by jmenovaná soudkyně byla nějakým způsobem ovlivněna vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům nebo jejich zástupcům. Z obsahu spisu se nadto podává (srov. č. l. 171 a 172), že předchozí zastoupení žalobkyně advokátem bylo ukončeno již 20. září 2004. Skutečnost, že si nové zastoupení zajistila až od 3. ledna 2005, svědčí o liknavém přístupu žalobkyně k ochraně jejích procesních práv a jako důvod pro odročení jednání proto správně nebyla uznána.
Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Nejvyšší soud podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 10. března 2005
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu