ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.17.2005.1
sp. zn. 29 Od 17/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobkyně E., spol. s r.o., zastoupené, advokátkou, proti žalované E. G., spol. s r.o., zastoupené, advokátem, o 400 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 136/2003, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 136/2003 se Okresnímu soudu v Blansku nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6, aby žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 400 000,- Kč s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení.
Po podání odporu proti platebnímu rozkazu dne 2.9.2003, č.j. 10 C 136/2003-7 vyzval Obvodní soud pro Prahu 6 obě sporné strany, aby se vyjádřily k jeho úvaze o postoupení předmětné věci podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) buď k Městskému soudu v Brně, s ohledem na skutečnost, že zástupci obou sporných stran mají sídlo v B., případně delegovat věc Okresnímu soudu v Blansku, s ohledem na skutečnost, že sídlo žalobkyně je v B. a že oba zástupci mají k blíže k tomuto soudu. Posléze předložil věc Nejvyššímu soudu s návrhem na její delegaci k Okresnímu soudu v Blansku.
Žalobkyně s postoupením věci nesouhlasila, žalovaná naopak s postoupením věci souhlasila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 6) a Okresnímu soudu v Blansku, ke kterému by podle návrhu soudu měla být věc přikázána, návrh na přikázání věci jinému než příslušnému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech daného případu. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, ke kterému má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech účastníků projevil nepříznivě.
Návrh Obvodního soudu pro Prahu 6 na přikázání věci jinému soudu neobsahuje žádný natolik závažný důvod, aby byl způsobilý prolomit výše uvedený ústavní princip a změnit tak i zákonem stanovenou místní příslušnost soudu. Okolnost, na kterou jmenovaný soud poukazuje, totiž, že výsledek řízení je odvislý od řízení vedeného u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 6 C 489/99, není skutečností, která by automaticky zajišťovala rychlejší a hospodárnější řízení u jiného než příslušného soudu. Nejvyšší soud přihlédl téže k negativnímu stanovisku žalobkyně, jakož i k možnosti dožádání ve smyslu §39 o. s. ř.
Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a proto návrhu soudu nevyhověl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. května 2005
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu