ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.53.2005.1
sp. zn. 29 Od 53/2005-152
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, Csc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobce Feretti Administration Limited, se sídlem Lawford House, Albert Place, London N3 IQA, Spojené království Velké Britanie a Severního Irska, registrační číslo 3912296, zastoupeného Mgr. Jiřím Zbořilem, advokátem, se sídlem Horní náměstí 365/7, 772 00 Olomouc, proti žalované úpadkyni PYRR, s.r.o. se sídlem nám. Hrdinů 3, 140 61 Praha 4, IČ 25 11 89 60, o vyloučení věcí z konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 64/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 64/2003 se Krajskému soudu v Brně nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Městského soudu v Praze vydání rozsudku, kterým by bylo rozhodnuto, že z konkursní podstaty úpadkyně se vylučuje 280 190 ks akcií emitovaných společností VEBA, textilní závody, a.s. Broumov, 380 190 ks akcií emitovaných společností SLEZAN Frýdek-Místek, a.s. se sídlem Frýdek-Místek, peněžitá náhrada získaná zpeněžením 297 173 ks akcií emitovaných společností PERLA, bavlnářské závody Ústí nad Orlicí,460 294 ks akcií emitovaných společností TEXTILANA, a.s. se sídlem Liberec a 300 314 ks akcií emitovaných společností JITEX Písek, a.s. se sídlem Písek.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4.12.2003, č.j. Nco 93/2003-52, k námitce žalobce rozhodl, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. Jiří Rada není vyloučen z projednávání a rozhodování předmětné věci. Dalším usnesením ze dne 26.5.2004, č.j. Ncd 495/2004-98, zamítl návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové.
O novém návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 23.2.2005, č.j. 29 Od 98/2004-114, tak, že předmětnou věc žalobcem navrhovanému Krajskému soudu v Ostravě nepřikázal.
Poté žalobce podal spolu s námitkou podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Markéty Slámové návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Uvedl, že jelikož důvody podjatosti se dotýkají všech soudců Městského soudu v Praze a dále proto, že v souvislosti s konkursním řízením vedeným Městským soudem v Praze proti majetku společnosti PYRR, s.r.o. probíhá u dotčeného soudu několik dalších soudních řízení, vyslovuje odůvodněnou obavu z toho, že v rámci Městského soudu v Praze bude v této věci rozhodováno velmi tendenčně, když rozhodnutí v této věci bude zcela nepochybně výrazně ovlivněno rozhodováním v dalších sporech souvisejících s uvedeným konkursním řízením. Poněvadž předmět sporu se dotýká majetků umístěných v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Ostravě, avšak tyto místně nejvhodnější soudy byly v minulosti pro nadřízený soud neakceptovatelné a Městský soud v Praze nepřichází s ohledem na výše uvedené v úvahu, domnívá se žalobce, že nejvhodnějším pro projednání a rozhodnutí předmětného sporu je Krajský soud v Brně.
O námitce podjatosti rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24.6.2005 č.j. Nco 158/2005-139 tak, že soudkyni Městského soudu v Praze Mgr. Markétu Slámovou z projednání a rozhodnutí v této věci nevyloučil.
Žalovaná uvedla, že nemá námitek, aby projednání předmětné věci bylo z důvodu vhodnosti přikázáno Krajskému soudu v Brně.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Praze) a Krajskému soudu v Ostravě, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“, návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, ke kterému má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Odůvodnění:žalobcova návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně se opírá o subjektivní domněnky, že probíhajícím konkursním řízením mohou být ovlivnění soudci Městského soudu v Praze, i když konkursní řízení proti úpadkyni neprojednávají. Z okolnosti, že jde o opakovaný žalobcův návrh na přikázání věci jinému soudu, je zřejmé, že jediným důvodem tohoto žalobcova návrhu je jeho snaha, aby předmětnou věc nerozhodoval Městský soud v Praze, a to bez ohledu na skutečnost, že neexistuje žádný objektivně přezkoumatelný důvod, pro který by bylo možno výjimečně použít ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Žalobcova námitka, že všichni soudci Městského soudu v Praze jsou vyloučeni, protože u tohoto soudu probíhá konkursní řízení, není důvodem ani pro delegaci nutnou podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř., neboť otázka vztahu mezi konkursním a incidenčním řízením je z hlediska příslušnosti soudu nepodstatná, především proto, že jde o řízení procesně odlišná.
Nejvyšší soud neshledal žádné důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Brně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. a proto návrhu žalobce nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2005
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu