ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.84.2004.1
sp. zn. 29 Od 84/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně P. u Z. s.-S. P., komanditní společnost, zastoupené, advokátem, proti žalovanému Ing. V. L., jako správci konkursní podstaty úpadce L. K., a.s., zastoupenému, advokátem, o vyloučení věci z konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 16/2003, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 16/2003 se Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Krajského soudu v Plzni dne 28.3.2003 žalobu, kterou se domáhala vydání rozsudku stanovujícího, že líh kvasný rafinovaný jemný dle PN 66 0825/0L/A1 v množství 181 560 litrů etanolu se vylučuje ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce L. K., a.s.
Podáním ze dne 15.7.2004 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě. Svůj návrh odůvodnila poukazem na to, že veškeré prostory a předmět sporu se nachází v lihovaru v O. Při provedení důkazu prohlídkou na místě samém by byla tato prohlídka pro soudce Krajského soudu v Plzni časově náročná, případné dožádání tohoto důkazu by nesplnilo svůj účel. Provádění důkazu dožádaným soudem by odporovalo objektivnímu zjištění pravdy jediným soudcem, který by důkaz hodnotil pouze na základě zprostředkovaných informací a vjemů. Sídlo úpadce bylo přemístěno z O. do R. a po té zpět do O. účelově z důvodu vyhlášení konkursu na majetek úpadce Krajským soudem v Plzni, nikoliv Krajským soudem v Ostravě. Správce konkurzní podstaty vzhledem k majetku úpadce, jenž se nachází v K. a v O. je velmi často přítomen v obou městech, naopak žalobkyně a jí navržení svědkové musí dojíždět do P., což je časově a finančně velmi náročné. Ve věci nebyly učiněny žádné podstatné právní úkony, věc by mohla být hospodárněji a rychleji projednána u Krajského soudu v Ostravě. Tomuto soudu by měla být věc přikázána také z důvodu spravedlnosti, když je prokazatelné, že přemístění sídla úpadce z O. do R. a zpět do O. bylo provedeno účelově. Zákonným soudem měl být soud v Ostravě. Tím, že žalobkyně je nucena hájit svá práva u Krajského soudu v Plzni, je zvýhodněn správce konkursní podstaty a sporné strany si nejsou rovny.
Žalovaný s přikázáním věci Krajskému soudu v Ostravě nesouhlasil. Poukázal na ustanovení občanského soudního řádu o místní příslušnosti a uvedl, že prohlídka předmětných movitých věcí není pro rozhodování o jejich vyloučení z konkursní podstaty relevantní, neboť se nejedná o posouzení skutečného stavu movitých věcí, ale o zjištění, zda tyto věci náleží či nenáleží do konkursní podstaty úpadce. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně se v předmětné věci domáhala přikázání věci Krajskému soudu v Brně a o tomto jejím návrhu bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2004, sp. zn. 29 Od 18/2004-42, tak, že se věc Krajskému soudu v Brně nepřikazuje. Vyslovil názor, že návrh žalobkyně je účelový s cílem neadekvátně protahovat předmětný spor a současně i celé konkursní řízení.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Plzni) a Krajskému soudu v Ostravě, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.) návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 téhož ustanovení též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků se vyjádřit k důvodu delegace i k soudu, ke kterému by měla být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě ani jedna ze skutečností, kterými žalobkyně odůvodňuje svůj návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě, není způsobilá odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení) ani důvody vztahující se k účastníkům řízení.
Nejvyšší soud proto - i s přihlédnutím k možnostem, jež poskytuje ustanovení §39 o. s. ř. upravující institut tzv.dožádání - návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. ledna 2005
JUDr. František Faldyna, CSc.,v. r. předseda senátu