Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.01.2005, sp. zn. 29 Od 85/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.85.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.85.2004.1
sp. zn. 29 Od 85/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, Csc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce J. K., proti žalované e., a. s., o zaplacení částky 827 598,23 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 11 C 53/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 11 C 53/2003 se Městskému soudu v Brně nepřikazuje. Odůvodnění: Ve shora uvedené věci podáním ze dne 18.3.2004 žalobce jednak vznesl námitku podjatosti všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 1, jednak navrhl, aby předmětná věc byla přikázána Městskému soudu v Brně jak z důvodu vyloučení soudců Obvodního soudu pro Prahu l, tak i z důvodu vhodnosti. Námitkou podjatosti soudců Obvodního soudu pro Prahu l se zabýval Městský soud v Praze, který usnesením ze dne 30.6.2004, č.j. 1 Nc 466/2004-125 rozhodl, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 1 nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u uvedeného soudu pod sp. zn. 11 C 53/2003. V návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti žalobce uvedl, že je dlouhodobě bez jakéhokoliv příjmu, bez majetku, odkázán na sociální dávky a navíc sužován dlouhodobě bolestmi v oblasti páteře, práce neschopen od 17.10.2003. Není proto spravedlivé po žalobci požadovat, aby se dostavoval k jednání do 200 km vzdáleného místa, když navíc nemá prokazatelně finanční prostředky na cestovné. Navrhl, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně s poukazem na to, že v Brně též došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody žalobce se zde i zdržuje. Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu žalobce prohlásila, že nesouhlasí s delegací věci k Městskému soudu v Brně. Uvedla, že v Praze se nachází nejen sídlo žalované, ale i sídlo další dotčené instituce – Č. n. b. Pokud budou v důkazním řízení vyslýcháni pracovníci těchto institucí, nejsou splněny podmínky pro delegaci podle §12 odst. 2 o.s.ř. Ze žalobcova návrhu nevyplývají žádné důkazy, pro jejichž provedení by bylo vhodné delegovat věc k Městskému soudu v Brně. Nejvyšší soud jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) a Městskému soudu v Brně, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3, věta první o.s.ř.) žalobcův návrh na přikázání věci jinému než příslušnému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech daného případu. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, ke kterému má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě. Důvody, v jejichž existenci žalobce spatřuje splnění podmínek vyžadovaných ustanovením §12 odst. 2 o. s. ř. pro přikázání věci jinému soudu, tj. jeho zdravotní stav a majetkové poměry, nejsou samy o sobě způsobilé k tomu, aby na jejich základě mohla být shora citovaná ústavní zásada narušena. Proto Nejvyšší soud, přihlížeje též k negativnímu stanovisku žalované k navrhované delegaci a k možnostem vyplývajícím z ustanovení §39 o. s. ř., návrhu žalobce na přikázání věci jinému než místě příslušnému soudu nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. ledna 2005 JUDr. František Faldyna, CSc. ,v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/05/2005
Spisová značka:29 Od 85/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.85.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20