Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2005, sp. zn. 29 Odo 1269/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1269.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1269.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1269/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Ivana Meluzína, v konkursní věci úpadce M. H., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 48 K 1063/99, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o dovolání Ing. M. V., jako správce konkursní podstaty úpadce M. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. května 2005, č. j. 1 Ko 238/2005, 1 Ko 239/2005-880, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 23. února 2005, č. j. 48 K 1063/99-646, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nařídil k návrhu Ing. M. V. jako správce konkursní podstaty úpadce M. H., předběžné opatření, kterým odvolanému správci konkursní podstaty téhož úpadce JUDr. V. U. zakázal převádět na třetí osoby a zatěžovat věcnými právy a břemeny označené nemovitosti (bod I. výroku). Dále jmenovanému zakázal převádět finanční prostředky z označeného účtu do výše 10.265.942,- Kč, s výjimkou jejich převodu na účet, který mu sdělí Ing. V. (bod II. výroku) a určil, že předběžné opatření zanikne poté, co Ing. V. soudu sdělí, že mu JUDr. U. předal veškeré dokumenty a finanční prostředky patřící do konkursní podstaty úpadce M. H. (bod IV. výroku). Co do požadavku, aby JUDr. U. složil do soudní úschovy částku 695.625,- Kč, soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl (bod III. výroku). Usnesením ze dne 7. března 2005, č. j. 48 K 1063/99-664, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích dále nařídil k návrhu Ing. M. V. jako správce konkursní podstaty úpadce M. H., předběžné opatření, kterým odvolanému správci konkursní podstaty téhož úpadce JUDr. V. U. zakázal převádět finanční prostředky z dalšího označeného účtu do výše 10.594.436,- Kč, s výjimkou jejich převodu na účet, který mu sdělí Ing. V. (bod I. výroku). Zánik předběžného opatření opět vázal na sdělení Ing. V., že mu JUDr. U. předal veškeré dokumenty a finanční prostředky patřící do konkursní podstaty úpadce M. H. (bod II. výroku). K odvolání JUDr. U. pak Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. května 2005, č. j. 1 Ko 238/2005, 1 Ko 239/2005-880, obě výše označená usnesení změnil tak, že se předběžná opatření nenařizují. Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. V. včasné dovolání, s tím, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod dle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu - dále též jeno. s. ř.“). V dovolání snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání v této věci není přípustné (o čemž byl dovolatel poučen v napadeném usnesení). Otázkou přípustnosti dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud mění nebo potvrzuje usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, zda nařídí předběžné opatření, se Nejvyšší soud zabýval jednak v usnesení uveřejněném pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jednak v usnesení ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 201/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8 ročník 2004, pod číslem 166, přičemž v obou případech dospěl k závěru, že takové dovolání přípustné není. Ve druhém z označených usnesení pak Nejvyšší soud výslovně podotkl, že tento závěr platí i pro rozhodování o předběžných opatřeních ve věcech konkursu a vyrovnání. Na závěru formulovaném v označených usneseních, na něž v podrobnostech odkazuje, nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit. Ve stručnosti lze k tam rozvedeným důvodům uvést, že nejde o žádný z případů uvedených v ustanoveních §237, §238, §238a odst. 1 písm. b/ až g/ a §239 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. se pak může prosadit jen ve spojení s odkazem na úpravu obsaženou v ustanovení §237 odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Tomu v daném případě brání, že rozhodnutí o předběžném opatření není rozhodnutím „ve věci samé“ (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 58/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. října 2005 JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/27/2005
Spisová značka:29 Odo 1269/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1269.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§238a odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21