ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1284.2004.1
sp. zn. 29 Odo 1284/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Ing. J. H. jako správce konkursní podstaty úpadkyně D. P. s.r.o., proti žalované V. F., o zaplacení 28.393,- Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 302/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2004, čj. 14 Cmo 442/2003-66, takto:
I.Dovolání se odmítá.
II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud svým rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. dubna 2003, čj. 13 Cm 302/2002-54, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 28.393,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které bylo podáno na poště dne 11. srpna 2004. Při podání tohoto dovolání nebyl dovolatel zastoupen. Usnesením ze dne 12. srpna 2004, čj. 13 Cm 302/2002-72, soud prvního stupně dovolatele vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení do 21 dnů ode dne doručení usnesení. Usnesení bylo doručeno dovolateli 7. září 2004. Podáním podaným na poště dne 23. září 2004 žalobce odstranil nedostatek povinného zastoupení, když doručil soudu dovolání podepsané advokátem, jemuž udělil procesní plnou moc.
Podle §240 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z dodejky založené ve spisu na čl. 68, žalobci doručován dne 28. května 2004. Vzhledem k tomu, že se zásilku žalobci nepodařilo doručit, byla zásilka v souladu s ustanovením §46 odst. 4 o. s. ř. uložena na poště. S ohledem na skutečnost, že si žalobce zásilku v desetidenní lhůtě od uložení (§46 odst. 4 o. s. ř.) nevyzvedl, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V tomto případe poslední den lhůty připadl na 7. červen 2004 (pondělí).
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání 9. srpen 2004 (pondělí). Dovolání podané žalobcem až 11. srpna 2004 je tedy opožděné.
Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka povinného zastoupení, postupuje soud obdobně podle §104 odst. 2. Tento postup se však neuplatní, bylo-li dovolání podáno opožděně. Tak tomu bylo i v tomto případě, proto soud prvního stupně nadbytečně vyzýval žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Tato skutečnost však nemá žádný vliv na závěr o opožděnosti podaného dovolání.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 5 a §218a o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3, neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. září 2005
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu