ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.33.2004.1
sp. zn. 29 Odo 33/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Pavla Severina a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v konkursní věci úpadkyně S. p. R., a. s., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ú.nad L. o zproštění výkonu funkce správce konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 K 16/2001, o dovolání Mgr. D. T., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2003, č. j. 1 Ko 278/2003 – 392, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 13. června 2003, č. j. 45 K 16/2001 - 333, zprostil dosavadního správce konkursní podstaty Mgr. D. T. funkce správce (bod I. výroku), novým správcem konkursní podstaty ustanovil Ing. V. K. (bod II. výroku), určil, že zproštění výkonu funkce správce a ustavení nového správce je vykonatelné doručením usnesení nově ustanovenému správci (bod III. výroku), uložil dosavadnímu správci do 5 dnů ode dne vykonatelnosti usnesení předat nově ustavenému správci svoji funkci (bod IV. výroku), nově ustanovenému správci konkursní podstaty uložil, aby prověřil čerpání zálohy na odměnu dosavadního správce konkursní podstaty a čerpání hotových výdajů dosavadním správce a aby zprávu o svých zjištěních podal do 30 dnů od doručení usnesení (bod V. výroku), a udělil nově ustavenému správci souhlas se zadáním vypracování auditu za období od 18. prosince 2002 do předání funkce správce konkursní podstaty (bod VI. výroku).
K odvolání dosavadního správce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. října 2003, č. j. 1 Ko 278/2003 – 392, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zproštění výkonu funkce správce potvrdil (první výrok) a v rozsahu, ve kterém odvolání směřovalo proti výrokům II. až VI. usnesení soudu prvního stupně, je odmítl podle §218 písm. c/ občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“ (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu (a to výslovně proti všem jeho výrokům) podal Mgr. D. T. včasné dovolání, namítaje, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tedy, že je dán dovolací důvod dle ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). V dovolání pak snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Se zřetelem k bodu 3. článku II. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005.
Dovolání není v této věci přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Jak Nejvyšší soud uzavřel např. již v usnesení ze dne 16. února 2005, sp. zn. 29 Odo 282/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2005, pod číslem 54, dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proto, že směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné (§218 písm. c/ o. s. ř.), není přípustné. Je tomu tak proto, že žádné z ustanovení §237 až §239 o. s. ř. přípustnost dovolání v popsaném rozsahu nezakládá.
Totéž platí pro dovolání proti výroku usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu, aby správce konkursní podstaty byl zproštěn výkonu funkce (shodně Nejvyšší soud uzavřel např. v usnesení ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 586/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2003, pod číslem 155). Z ustanovení §238, §238a odst. 1 písm. b/ až g/ a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku napadeného usnesení neplyne proto, že ve věci nejde o žádný z tam vyjmenovaných případů. Podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolání též přípustné není; napadené usnesení totiž není usnesením ve věci samé (srov. dále i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 52/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. 29 Odo 719/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2003, pod číslem 11).
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. června 2005
JUDr. Zdeněk Krčmář,v.r.
předseda senátu