ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.437.2005.1
sp. zn. 29 Odo 437/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně A. P., a. s. v likvidaci, identifikační číslo, proti žalovaným 1) G. P. a. s., identifikační číslo zastoupené a 2) W. p., spol. s r. o., identifikační číslo o zaplacení částky 18,187.254,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Cm 75/2000, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2004, č.j. 9 Cmo 73/2004-77, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl podle ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak, že na místo A. P., a. s. v likvidaci bude v řízení pokračováno se společností F. T. B. V., (dále jen „společnost“). Vyhověl tak návrhu žalobkyně podanému v průběhu řízení o odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2003, č.j. 18 Cm 75/2000-59, o přerušení řízení.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že za odvolacího řízení žalobkyně podala návrh, aby na její místo vstoupila společnost, přičemž doložila, že mezi ní a společností byla dne 17. prosince 2003 uzavřena smlouva o postoupení žalované pohledávky. Jelikož společnost se vstupem do řízení souhlasila, byly splněny podmínky vyžadované ustanovením §107a o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, odvozujíc jeho přípustnost z ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a namítajíc, že smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi žalobkyní a společností „není tou právní skutečností, s níž by procesní předpis spojoval převod práva žalobkyně v soudním řízení.“
Dovolatelka zastává názor, že touto smlouvou byla postoupena pohledávka za dlužníkem W. spol. s r. o., nyní Č. K. spol. s r. o., tedy za osobou, která nebyla a není účastníkem řízení. Žalobkyni je přitom známo, že smlouvou o prodeji části podniku ze dne 30. června 1997 W. spol. s r. o. převedla na dovolatelku vlastnická práva k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež sloužily k provozování samostatné organizační složky, v důsledku čehož na dovolatelku přešel i závazek z nesplacené části krátkodobého úvěru poskytnutého smlouvu č. , který je předmětem sporu. Smlouvou o prodeji podniku uzavřenou dne 5. června 2000 dovolatelka prodala svůj podnik „jiné společnosti“ a není již dlužníkem žalobkyně. Postoupila-li žalobkyně na postupníka pohledávku za původním dlužníkem W., spol. s r. o., nedošlo „k hmotněprávní sukcesi“ vůči dovolatelce, neboť původní dlužník ani dovolatelka nebyli k rozhodnému dni (tj. k 17. prosinci 2003) dlužníky žalobkyně. Pohledávku za ručitelem (§477 odst. 3 obchodního zákoníku) nelze samostatně převést, neboť tato je právem spojeným s pohledávkou za dlužníkem.
Proto dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; není však důvodné.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 o. s. ř. (odstavec l). Soud návrhu vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se již týká posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a následujících občanského zákoníku.
Shora uvedené závěry, od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit, a které respektoval při posuzování podmínek procesního nástupnictví i odvolací soud, se uplatní i v projednávané věci.
Oproti mínění dovolatelky Nejvyšší soud nemá, shodně se soudem odvolacím, pochybnost o tom, že pohledávka, jak byla vymezena ve smlouvě o postoupení pohledávky, je pohledávkou, o kterou v řízení jde (v obou případech jde o pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. ). To, zda je dovolatelka skutečně pasivně věcně legitimována k úhradě žalované částky z titulu smlouvy o úvěru (viz žalobní tvrzení), popř. zda za její zaplacení odpovídá z jiného právního důvodu (z titulu ručení - §477 odst. 3 obchodního zákoníku), soud při rozhodování o návrhu dle §107a o. s. ř. nezkoumá, když řešení této otázky je vyhrazeno až posouzení věci samé.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř., zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2005
JUDr. Petr Gemmel, v.r.
předseda senátu