ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.552.2004.1
sp. zn. 29 Odo 552/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce L. G. A., d., zastoupeného, advokátem, proti žalované Ing. H. K., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně L., a. s., zastoupené, advokátem, o vyklizení nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 Cm 159/2003, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. ledna 2004, č.j. 6 Cmo 149/2003-41, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. října 2003, č.j. 9 Cm 159/2003-15, nařídil předběžné opatření, jímž žalované uložil zdržet se veškerého jednání, kterým by žalobci bránila v provozování hotelu, restaurace a kanceláří v budovách č.p. 69 a 68 ve S. M., zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Š., na listu vlastnictví 520, pro obec S. M. pod K. S., katastrální území S. M. p. S., okres Š., ve vlastnictví A. C., s. r. o., se sídlem v O., N., U R. 118/21, a umožnit žalobci vstup do těchto budov (výrok I.). Dále soud prvního stupně odmítl návrh, aby předběžným opatřením žalované uložil povinnost zdržet se nakládání s věcmi žalobce umístěnými ve shora označených budovách.
K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. ledna 2004, č.j. 6 Cmo 149/2003-41, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když dospěl k závěru, že v daném případě byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření vyžadované ustanovením §102 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a namítajíc nesprávné právní posouzení věci co do splnění podmínek vyžadovaných ustanovením §102 o. s. ř. pro nařízení předběžného opatření, tj. uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a odst. 1 písm. b) až g) a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o usnesení ve věci samé, jímž usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o předběžném opatření, není.
Oproti očekávání dovolatelky není dovolání přípustné ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. Jak je zřejmé z obsahu spisu, předmětem řízení je požadavek žalobce vůči žalované na vyklizení nemovitostí, tj. nejde o věc konkursu a vyrovnání, nehledě k tomu, že ve smyslu ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné pouze proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé (shodně srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalované jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Skutečnost, že pokud trvají účinky soupisu majetku, jehož se předběžné opatření týká, jsou rozhodnutí soudů nižších stupňů ve zjevném rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), na závěr o nepřípustnosti dovolání žádný vliv nemá.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. ledna 2005
JUDr. Petr G e m m e l , v. r.
předseda senátu