Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2005, sp. zn. 29 Odo 605/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.605.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.605.2004.1
sp. zn. 29 Odo 605/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobců a) H. M., a b) Z. M., zastoupených JUDr. S. M., advokátem, proti žalovanému Ing. M. J., jako správci konkursní podstaty úpadkyně C. S., s. r. o., o vyloučení věcí z konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 Cm 763/2000, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. července 2002, č.j. 12 Cm 763/2000-56, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2003, č.j. 4 Cmo 244/2002-72, takto: I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. července 2002, č.j. 12 Cm 763/2000-56, se zastavuje. II. Ve zbývající části se dovolání odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 3. července 2002, č.j. 12 Cm 763/2000-56, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl návrh žalobců na vyloučení nemovitostí specifikovaných ve výroku rozhodnutí z konkursní podstaty úpadkyně (výrok I.) a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně také proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci dovolání, namítajíce, že soudy obou stupňů nedostatečně zjistily skutkový stav věci. Soudu prvního stupně dále vytýkají, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, odvolacímu soudu pak, že jednal v nepřítomnosti žalobců, kteří se řádně omluvili, čímž žalobcům znemožnil předložit důkazy a nevzal na vědomí námitky, které chtěli doložit a uplatnit v odvolacím řízení. Proto dovolatelé požadují, aby Nejvyšší soud „rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení“. Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnou nelze; občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V části směřující proti rozsudku odvolacího soudu je dovolání žalobců opožděné. Podle ustanovení §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3). Rozsudek odvolacího soudu byl žalobcům doručen 9. prosince 2003 (srov. doručenky u č.l. 75) a téhož dne (vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému byl doručen již 3. prosince 2003) nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání 9. únor 2004 (pondělí). Dovolání podané žalobci osobně u soudu prvního stupně dne 10. února 2004 je tedy opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno). Nejvyšší soud proto podle ustanovení §243b odst. 5 a §218a o. s. ř. opožděné dovolání odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. dubna 2005 JUDr. Petr Gemmel, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/27/2005
Spisová značka:29 Odo 605/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.605.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218a odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20