ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.616.2004.1
sp. zn. 29 Odo 616/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně … banky, a. s., proti žalovaným 1) K. K., a 2) M. W., o zaplacení částky 55.259,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 48 C 244/2001, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2002, č.j. 51 Co 297/2002-56, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 6. března 2002, č.j. 48 C 244/2001-44, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl návrh žalovaných na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne 4. prosince 2001, č.j. 48 C 244/2001-34. Odkazuje na ustanovení §153b odst. 1 a odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odvolací soud uzavřel, že žalované výhradami o nedoručení předvolání k prvnímu jednání ve věci zpochybňují splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání (§153b odst. 1 o. s. ř.), tudíž netvrdí, že první jednání ve věci zmeškaly z omluvitelných důvodů (§153b odst. 4 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podaly žalované opravný prostředek označený „odvolání“, namítajíce, že jim nebylo řádně doručeno předvolání k jednání.
Nejvyšší soud uvedené podání žalovaných, vzhledem k jeho obsahu, považuje za dovolání, které ale v dané věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání podle proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237, §238, §238a a §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, není rozhodnutím ve věci samé. Přípustnost dovolání nezakládají ani ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., když napadené usnesení odvolacího soudu nelze podřadit pod žádný z v těchto ustanoveních taxativně vyjmenovaných případů.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a řízení dosud ukončeno nebylo (nebylo rozhodnuto o odvolání žalovaných proti rozsudku pro zmeškání ze dne 4. prosince 2001, č.j. 48 C 244/2001-34) [srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. ledna 2005
JUDr. Petr G e m m e l , v. r.
předseda senátu