Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.01.2005, sp. zn. 29 Odo 649/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.649.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.649.2004.1
sp. zn. 29 Odo 649/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobkyně … banky, a. s., proti žalovaným 1) Ž. H. a. s., a 2) Ž. V., a. s., oběma zastoupeným, advokátem, o zaplacení částky 22,000.000,- Kč ze směnky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 47 Cm 32/2001, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2004, č.j. 5 Cmo 349/2003-185, takto: Dovolání se odmítají. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) - vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila Č. k. a., se sídlem v P. 7, J. 438/2. Odvolací soud dospěl k závěru, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva, o něž v řízení jde (v daném případě byla indosována směnka), přičemž souhlas „vstupujícího účastníka“ byl učiněn podáním ze dne 16. února 2004. Proti usnesení odvolacího soudu podaly obě žalované dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a namítajíce existenci dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelky akcentují nesprávnost postupu Krajského soudu v Plzni, jenž „bez opory takového postupu v procesních předpisech“ umožnil žalobkyni „fyzický přístup ke směnce za účelem provedení indosace“, přičemž zmíněný postup považují za rozporný s ustanovením článku 2 (3) Ústavy České republiky. Proto dovolatelky navrhují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; je však zjevně bezdůvodné. Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2). Nejvyšší soud již v usneseních uveřejněných pod čísly 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo (§107a o. s. ř.), soud ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda jde o takovou o právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod práva. Dovolatelky prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu, kterým je dovolací soud ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. vázán, splnění žádného z předpokladů, jimiž ustanovení §107a o. s. ř. podmiňuje vyhovění návrhu žalobce na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka, nezpochybnily. Jelikož se z obsahu spisu nepodává ani existence vad, k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) a dovolatelkami uplatněná výhrada (podle přesvědčení Nejvyššího soudu očividně neopodstatněná) nesměřuje vůči postupu odvolacího soudu, nýbrž soudu prvního stupně, který ale o návrhu žalobkyně podle ustanovení §107a o. s. ř. nerozhodoval, Nejvyšší soud dovolání jako zjevně bezdůvodná podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. ledna 2005 JUDr. Petr Gemmel, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/26/2005
Spisová značka:29 Odo 649/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.649.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§107a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20