ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.739.2005.1
sp. zn. 29 Odo 739/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Z. D., proti žalovanému JUDr. P. K., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Z., a. s. - v likvidaci, o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 3/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. února 2005, č.j. 3 Cmo 190/2004-20, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. února 2005, č.j. 3 Cmo 190/2004-20 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. června 2004, č.j. 5 Cm 3/2004-10, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 4. června 2004, č.j. 5 Cm 3/2004-10, kterým Krajský soud v Brně odmítl žalobu na vyloučení 2.131 kusů akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
V odůvodnění usnesení odvolací soud - odkazuje na ustanovení §79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - zejména uvedl, že „k nutným obsahovým náležitostem žaloby“ patří (mimo jiné) vylíčení rozhodujících skutečností, jichž se navrhovatel dovolává. Přitom zdůraznil, že vylíčením rozhodujících skutečností se rozumí údaje, které jsou nutné k tomu, aby bylo patrno, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce proto musí - pokračoval odvolací soud - v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Další nutnou obsahovou náležitostí žaloby je i uvedení toho, čeho se navrhovatel domáhá, tedy návrh, jak má soud rozhodnout (žalobní petit), který musí být úplný, určitý, srozumitelný a musí vycházet z vylíčených rozhodujících skutečností.
Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, podle něhož je žaloba neprojednatelná z důvodu neurčitosti žalobního petitu, když „akcie, jejichž vyloučení z konkursní podstaty úpadce se žalobce domáhá, nejsou řádně specifikovány a náležitým způsobem identifikovány“. Žalobce totiž uvedl pouze počet (kusy) akcií, emitenta a jmenovitou hodnotu jedné akcie, aniž by specifikoval, zda jde o akcie listinné nebo zaknihované (včetně jejich číselného označení), zda jde o akcie na jméno nebo na majitele, popř. zda jde o akcie kmenové či jiné. V případě emitenta S. S. a. s. pak neuvedl ani jmenovitou hodnotu akcií.
Jelikož výše uvedené vady žaloby - podle přesvědčení odvolacího soudu - objektivně bránily v pokračování řízení, soud prvního stupně správně žalobce k jejich odstranění vyzval, a následně žalobu podle ustanovení §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolatel poukazuje na to, že specifikoval „předmětné akcie“ stejným způsobem jako žalovaný (správce konkursní podstaty), který tyto akcie sepsal do soupisu majetku konkursní podstaty, přičemž vyjádřil názor, že „pokud specifikace akcií vyhovuje podmínkám sepisu do konkursní podstaty“, musí vyhovovat i „podmínkám podané vylučovací žaloby“. Dále poukazuje na skutečnost, že v době podání vylučovací žaloby „neměl předmětné akcie ve své fyzické dispozici“, a proto ani nebyl schopen je přesněji identifikovat.
Zastávaje názor, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro odmítnutí žaloby, dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. a je i důvodné.
Jelikož vady, k jejichž existenci Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a z obsahu spisu se nepodávají, přezkoumal Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zejména co do správnosti právního posouzení věci.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popř. též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§90), se nazývá žalobou (§79 odst. 1 o. s. ř.).
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že žaloba je neurčitá ve vymezení toho, čeho se žalobce domáhá, tj. ve vymezení žalobního petitu.
Jak je zřejmé z obsahu spisu, žalobce konkretizoval cenné papíry (akcie), jejichž vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně se domáhá, tak, že jde o 1.670 kusů akcií Č. - S. a. s., o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč na jednu akcii, o 400 kusů akcií Z. o. s. s., a. s., o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč na jednu akcii a o 41 kusů akcií S. S. a. s. (správně „S. S. a. s.“).
Takto vymezený předmět řízení (přes nedostatky co do obchodní firmy S. S. a. s. a jejího identifikačního čísla) pak podle názoru Nejvyššího soudu nebránil soudu prvního stupně, aby o uplatněném žalobním požadavku jednal a rozhodl.
V této souvislosti Nejvyšší soud především zdůrazňuje, že žaloba o vyloučení majetku z konkursní podstaty (§19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů) je žalobou určovací, čemuž odpovídá žalobní žádost o vydání rozhodnutí, jímž se označená věc (právo nebo jiná majetková hodnota) vylučuje ze soupisu majetku konkursní podstaty označeného úpadce (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. 29 Odo 182/2004, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2004, pod číslem 179).
Údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit), je přitom neurčitý, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené bylo provedeno tak, že nelze dovodit, o jaká práva a povinnosti jde, a je zřejmé, že převzetí takovéhoto petitu do výroku soudního rozhodnutí mělo za následek jeho materiální nevykonatelnost (k tomu v právní teorii srov. shodně Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 247).
Pro výsledek dovolacího řízení je tak určující zodpovězení otázky, zda požadavek formulovaný žalobcem v žalobním petitu (tj. konkretizace cenných papírů - akcií - jejichž vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty se žalobce domáhá) je vskutku neurčitý a zda soudu bránil v řízení pokračovat.
Neuvedl-li žalobce - jak mu vytýkají soudy nižších stupňů - zda jde o akcie listinné nebo zaknihované (§155 odst. 2 obchodního zákoníku), zda jde o akcie na jméno nebo na majitele (§156 obchodního zákoníku) a zda jde o akcie kmenové či jiné, popř. neuvedl-li číselné označení akcií (viz ustanovení §155 odst. 4 obchodního zákoníku), jde o situaci, kdy nespecifikoval druh, podobu a formu cenného papíru (akcie).
Vzhledem k tomu, na jaké akcie je rozvržen kapitál shora označených společností [u Č. - S. a. s. na 67.837 kusů akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč a 1 kus akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč (viz úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B.,), u Z. o. s. společnosti, a. s. na 53.282 kusů akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1.000 Kč, v listinné podobě (viz úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B.,) a u S. S. a. s. na 40.109 kusů akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1.000 Kč (viz úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B.,], nelze mít pochybnosti o tom, že neuvedení soudy nižších stupňů vytýkaných údajů (co do konkretizace akcií) žalobní petit neurčitým (a žalobu neprojednatelnou) nečiní. K tomu srov. např. mutatis mutandis závěry rozhodnutí uveřejněného pod číslem 72/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle nichž v žalobě na určení vlastnického práva k movité věci je třeba věc označit alespoň tak, aby byla odlišena od ostatních věcí v držbě (detenci) žalovaného.
Lze tedy uzavřít, že důvod k odmítnutí žaloby pro neurčitost žalobního petitu dán nebyl a dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl dovolatelem uplatněn právem. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2, 3 a 6 o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupně (odvolací soud) závazný (§243d odst. 1 věta první o. s. ř.).
V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. listopadu 2005
JUDr. Petr Gemmel,v.r.
předseda senátu