ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.793.2003.1
sp. zn. 29 Odo 793/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele JUDr. J. J., proti odpůrkyni M. I. F. a. s., o neplatnost usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 36 Cm 311/2000, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2003, č. j. 14 Cmo 165/2003-23, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2003, č. j. 36 Cm 311/2000-13, kterým soud prvního stupně rozhodl, že se řízení zastavuje (výrok I.), navrhovateli se po právní moci usnesení vrací soudní poplatek (výrok II.) a že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů (výrok III.). Toto rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že společnost M. I. F., a. s. (dále jen „investiční fond“) zanikla ke dni 12. 9. 2001 výmazem z obchodního rejstříku z důvodu přeměny na otevřený podílový fond.
V odůvodnění potvrzujícího rozhodnutí odvolací soud uvedl, že odpůrkyně zanikla dnem výmazu z obchodního rejstříku, čímž pozbyla způsobilosti být účastníkem řízení. Vzhledem k povaze řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, v němž jde o společenstevní, nemajetková práva a povinnosti, které zanikly se zánikem investičního fondu, nepřichází v úvahu pokračování v řízení s jiným subjektem podle §107 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle stávající judikatury Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 29 Odo 536/2001, 29 Odo 693/2001) investiční fond, který se přemění na podílový fond podle §35j zákona č. 248/1992 Sb., zaniká bez právního nástupce.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení §237 odst. 1 písm. f) a ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř.
Dovolatel odvolacímu soudu především vytýká, že nijak blíže nespecifikoval povahu řízení, která je podle něj překážkou v pokračování v řízení s procesními nástupci investičního fondu. Z toho důvodu považuje dovolatel napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Dále odvolacímu soudu vytýká, že ve věci rozhodl bez nařízení jednání, čímž odňal navrhovateli možnost jednat před soudem i možnost požádat o připuštění dovolání. Dovolatel dovozuje, že soud nerespektoval jeho právo na spravedlivý proces, když nezjišťoval, zda existují právní nástupci investičního fondu. Tvrdí, že majetek „a velmi pravděpodobně i závazky“ investičního fondu přešly na jeho akcionáře, resp. podílníky, kteří byli majiteli jeho akcií ke dni jeho výmazu z obchodního rejstříku.
Dovolatel rovněž namítl, že usnesení rejstříkového soudu o výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku dosud nemohlo nabýt právní moci, neboť navrhovateli bylo doručeno až 26.5.2003 a ten proti němu podal včas odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto. Přitom bylo povinností rejstříkového soudu přerušit řízení až do rozhodnutí o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Dále pak dovolatel argumentuje, že je v rozporu s čl. 2 odst. 3 listiny základních práv a svobod, aby se jeho postavení akcionáře investičního fondu přeměnou na podílový fond zhoršilo. Namítá rovněž porušení §2, 3, 6 a 18 o. s. ř., čl. 36 a 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 a 96 odst. 1 Ústavy.
Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud z obchodního rejstříku zjistil, že investiční fond z něj byl vymazán ke dni 12. 9. 2001. K přezkoumání toho, zda usnesení o povolení výmazu nabylo právní moci, je příslušný pouze odvolací soud v rámci řízení o odvolání. Nejvyšší soud tuto skutečnost v rámci řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přezkoumávat nemůže.
Protože na rozhodnutí o tom, zda usnesení o povolení výmazu odpůrkyně z obchodního rejstříku nabylo právní moci, závisí další postup Nejvyššího soudu v projednávané věci, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení §109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přerušil do doby, než bude rozhodnuto o odvolání navrhovatele proti usnesení rejstříkového soudu o výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku.
Usnesením ze dne 21. 9. 2004, č. j. 7 Cmo 337/2003-506 odvolací soud potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2001, č. j. F 10316/2001, F 16452/2001, F 34364/2001, F 71467/2001, F 75243/2001/B 3887/14-441, kterým tento soud povolil zápis výmazu investičního fondu do obchodního rejstříku. Toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 10. 2004
Své rozhodnutí odůvodnil odvolací soud tím, že proces přeměny investičního fondu byl zahájen 28. 8. 2000 a proběhl v souladu s ustanovením §35j zákona č. 248/1992 Sb. Dne 24. 1. 2001 nabylo právní moci rozhodnutí Komise pro cenné papíry, kterým odňala investičnímu fondu povolení ke vzniku a udělila povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu (dále jen „rozhodnutí komise“). S účinností od 5. 3. 2004 bylo ustanovení §35j zákona č. 248/1992 Sb. zákonem č. 102/2004 Sb. doplněno o odstavec 10, který stanoví, že pokud rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a rozhodnutí o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu nabudou právní moci, nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz. Z důvodu ochrany práv podílníků tuto přeměnu nelze zpochybnit. Ustanovení předchozí věty se použije i na řízení započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona.
Odvolací soud uzavřel, že ustanovení §35j odst. 10 zákona č. 248/1992 Sb. se vztahuje i na projednávanou věc, když řízení bylo zahájeno podáním investičního fondu dne 9. 2. 2001. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí komise nabylo právní moci 24. 1. 2001 a rozhodnutí rejstříkového soudu o výmazu investičního fondu bylo tomuto fondu doručeno 10. 9. 2001, bylo rozhodnutí rejstříkového soudu vydáno po splnění zákonné podmínky stanovené v §35j odst. 7 zákona č. 248/1992 Sb. a dnem jeho doručení investičnímu fondu nastaly účinky jeho přeměny na otevřený podílový fond.
Odvolání akcionáře proti usnesení rejstříkového soudu o povolení zápisu výmazu investičního fondu již ze zákona nemůže účinky přeměny zpochybnit a proto odvolací soud podle ustanovení §219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001). O takový případ jde i v projednávané věci.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 13., zákona č. 30/2000 Sb., se pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který byl podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy. O takový případ jde i v projednávané věci, neboť řízení bylo zahájeno před 1.1.2001.
Dovolání není přípustné.
Dovolatel uplatňuje přípustnost dovolání především podle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Tvrdí, že mu odvolací soud tím, že rozhodl bez nařízení jednání, odňal možnost jednat před soudem i možnost požádat o připuštění dovolání. Tato námitka není důvodná.
Jak se podává z ustanovení §200e odst. 3 věty druhé o. s. ř., v řízení o některých otázkách obchodních společností soud rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání usnesením.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. je řízení zmatečné i tehdy, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Odnětím možnosti jednat před soudem je přitom takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ustanovení §214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pak určuje, že k projednání odvolání není třeba nařizovat jednání, jestliže odvolání směřuje proti usnesení. Soudní praxe přitom dovodila, že i takovou možnost má odvolací soud jen tehdy, rozhoduje-li bez provádění dokazování (bez zjišťování rozhodných skutečností) - shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 40/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Jestliže odvolací soud sám neprováděl ve věci dokazování, pak k projednání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně nebyl povinen nařizovat jednání. Jak již Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 17. dubna 2003, sp. zn. 29 Odo 373/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2003, pod číslem 74, postupem, který je v souladu se zákonem (který není „nesprávný”), nemůže být účastníku řízení odňata možnost jednat před soudem.
Tvrdí-li dovolatel, že byl tímto postupem odvolacího soudu zbaven možnosti navrhnout připuštění dovolání, jde o tvrzení nepřiléhavé a neopodstatněné. Dovolateli v první řadě nic nebránilo uplatnit návrh na připuštění dovolání v odvolání nebo kdykoliv později (do rozhodnutí odvolacího soudu), takže realizace tohoto jeho procesního práva nebyla závislá na tom, zda odvolací soud jednání nařídí. Nadto je se zřetelem k povaze rozhodnutí soudu prvního stupně (usnesení o zastavení řízení) zjevné, že i kdyby dovolatel návrh na vyslovení přípustnosti dovolání vznesl, pro dovolací řízení by tato skutečnost byla bez významu. Nejvyšší soud totiž již mnohokráte ve svých rozhodnutích vysvětlil, že usnesení o zastavení řízení ani usnesení odvolacího soudu je potvrzující není – ve smyslu ustanovení §239 o. s. ř. – usnesením „ve věci samé“.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) ani podle ustanovení §239 tedy dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a navrhovatel jej ani netvrdil, není dovolání přípustné, a proto je dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Pro úplnost je třeba uvést, že i kdyby bylo dovolání přípustné, nemohlo by být úspěšné. Ustanovení §136 odst. 13 až 15 zákona č. 189/2004 Sb., určují, že pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodla Komise pro cenné papíry na základě zákona č. 248/1992 Sb., o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu podle §35j zákona č. 248/1992 Sb., a tato rozhodnutí nabyla právní moci, a do doby nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, nebo nenastaly účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond podle dosavadních právních předpisů, nastávají účinky takové přeměny dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje jeho výmaz z obchodního rejstříku. Tímto dnem se dosavadní akcionáři investičního fondu stávají podílníky otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu, který může být majetkem v podílovém fondu, přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich společným majetkem. Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z investičního fondu podle předchozí věty, neručí za případné závazky investičního fondu, které nebyly vypořádány do dne přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený podílový fond obhospodařuje, a k úhradě těchto závazků může být použit majetek příslušného podílového fondu. Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, nemůže být toto rozhodnutí zrušeno ani nemůže být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, jež schválila přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond. V řízení o neplatnost usnesení valné hromady lze po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, pokračovat jen, dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody podle §136 odst. 14 zákona č. 189/2004 Sb.
Přitom ochranu akcionáře investičního fondu přeměňovaného na podílový fond, následně podílníka podílového fondu vzniklého přeměnou zaručil přímo zákon č. 189/2004 Sb., když v §136 odst. 14 určil, že podílník otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou investičního fondu, má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení povinností souvisejících s přeměnou investičního fondu na otevřený podílový fond, vůči investiční společnosti, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, a vůči členům představenstva a dozorčí rady investičního fondu, kteří v souvislosti s přeměnou porušili své právní povinnosti.
A konečně ustanovení §136 odst. 15 zákona č. 189/2004 Sb., určuje, že ustanovení odstavců 13 a 14 se použije i v případech, kdy před nabytím účinnosti tohoto zákona bylo investičnímu fondu v souvislosti s přeměnou na otevřený podílový fond doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz s tím, že došlo-li již k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, běží promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu škody podle odstavce 14 ode dne, kdy došlo k tomuto výmazu.
Vzhledem k tomu, že na projednávanou věc citovaná ustanovení dopadají a v dovolacím řízení již není změna předmětu řízení možná, bylo by nutno za situace, kdy by bylo dovolání přípustné, je zamítnout.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. (analogicky), neboť dovolatel procesně zavinil, že dovolací soud dovolání odmítl a zaniklému investičnímu fondu náhradu nákladů přiznat nelze.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. ledna 2005
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu