Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.10.2005, sp. zn. 3 Tdo 1204/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1204.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1204.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 1204/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. října 2005 o dovolání podaném Z. N., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 6 To 36/2005 ze dne 3. 3. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 T 155/2003, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 1 T 155/2003 ze dne 22. 11. 2004 byl dovolatel uznán vinným v bodech 1) až 3) trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a v bodech 2) a 3) trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., když příslušný skutkový děj je popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu způsobené škody. V předmětné věci podal Z. N. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 6 To 36/2005 ze dne 3. 3. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal Z. N. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo jednoznačně prokázáno, že by spáchal skutky, které jsou mu kladeny za vinu. Podle jeho názoru nebylo prokázáno, že prsteny, které zastavil, nebyly identické s těmi, které byly odcizeny poškozeným, když ti také pouze volnou úvahou dospěli k závěru, že je odcizil právě dovolatel. Nebyl zajištěn ani přímý důkaz o tom, že by odcizil peníze z kapsy bundy poškozeného J. H. a současně nebylo ani prokázáno, že dovolatel odčerpával neoprávněně finanční prostředky z účtu tohoto poškozeného. Poškozená J. M. mu potom sama měla dát svou platební kartu s ohledem na jejich tehdejší druhovský poměr. Výhrady vznesl i k závěrům znaleckého posudku, kterým byla stanovena hodnota odcizených prstenů, kdy při sečtení výše způsobené škody, kterou způsobil, je tato na samé hranici škody nikoliv malé z hlediska ustanovení §89 odst. 1 tr. zák. K uvedeným a takto vzniklým pochybnostem pak soudy nepřihlédly, nerespektujíce zásadu in dubio pro reo a porušily tak ustanovení §2 tr. ř. Proto navrhl, aby dovolací soud zrušil citovaná rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil Okresnímu soudu v Bruntále k novému projednání. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, která po rekapitulaci námitek vznesených dovolatelem uvedla, že ty svou povahou neodpovídají užitému dovolacímu důvodu. To proto, že tyto námitky jsou založeny výhradně na zpochybnění rozhodných skutkových okolností s tím, zda bylo vůbec prokázáno, že se předmětné skutky staly či zda nesprávné hodnocení provedených důkazů mělo význam pro nesprávné zjištění způsobené škody. Z příslušných rozhodnutí soudů obou stupňů však plyne, že ty vycházely z konkrétních skutkových zjištění a v jejich rámci také vyložily, k jakým právním závěrům v této souvislosti dospěly. Nelze tak přijmout závěr, že by mezi učiněnými skutkovými zjištěními a jejich následným právním hodnocením nastal extrémní nesoulad. Proto také navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny a to v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení příslušných svědeckých výpovědí, které soudy vyložily v jeho neprospěch za existence současných pochybností o výši vzniklé škody, která nemusela dosáhnout hranice škody nikoliv malé. Takto namítl, že jeho vina nebyla dostatečně prokázána, vznikly o ní pochybnosti, které soudy měly vykládat v jeho prospěch. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, když nelze přehlédnout ani listinné důkazy prokazující, že dovolatel v rozhodné době držel platební karty obou poškozených (protokol o vydání věci), stejně jako, že v označené zastavárně zastavil dva prsteny, přičemž hodnota všech odcizených věcí byla stanovena znaleckým posudkem. V důsledku takto vedeného dokazování a to včetně odkazu na ve věci učiněné svědecké výpovědi, nelze mít za to, že by takto provedené dokazování ve svém celku založilo důvodné pochybnosti o vině dovolatele, tak jak k ní oba soudy dospěly. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr.ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 5. října 2005 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/05/2005
Spisová značka:3 Tdo 1204/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1204.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21