Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.02.2005, sp. zn. 3 Tdo 130/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.130.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.130.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 130/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. února 2005 dovolání obviněného J. T., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 8. 2004, sp. zn. 7 To 424/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 2 T 176/2002, a rozhodl takto: Dovolání J. T. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. 2 T 176/2002, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zákona, za který byl podle §250a odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců. Podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zákona byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění J. T. a J. P. dne 5. 3. 2002 ve F. – M. na N. S. v objektu Č. p. p., a.s., pobočka O., pracoviště F. – M., učinili jako účastníci pojistné události na základě uzavřené pojistné smlouvy oznámení ohledně vzniku pojistné události, ke které mělo dojít tak, že dne 4. 3. 2002 kolem 10.30 hodin v P., okres F. – M., došlo k poškození osobního vozidla zn. Citroen XM 2.1 TD majitele obžalovaného J. T., kdy obžalovaný J. P. řídil osobní vozidlo zn. Fiat 125P, kdy při projíždění křižovatkou vedoucí od H. s. na ulici B. v obci P. od kola tohoto jeho vozidla odletěl kámen, který rozbil sklo zadních dveří osobního vozidla obžalovaného J. T. zn. Citroen XM 2.1 TD v době, kdy tento obžalovaný přijížděl svým vozidlem na ulici B. k domu v obci P. a na základě tohoto oznámení bylo u Č. p. p., a.s., vypočteno plnění za účelem úhrady rozbitého skla zadních dveří poškozeného vozidla obžalovaného J. T. částkou ve výši 16.714,- Kč, kdy však toto plnění vyplaceno nebylo a nehodový děj tak, jak jej popsali a nahlásili u předmětné pojišťovny obžalovaní, nemohl proběhnout. Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný J. T. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 7 To 424/2004 odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl. Prostřednictvím své obhájkyně podal tento obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí odvolacího soudu ve vazbě na rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku především tvrdí, že se žalovaného trestného činu nedopustil a že žádný z provedených důkazů nedokazuje opak. Vznáší námitku, že jediným důkazem, na kterém je postaveno rozhodnutí soudu, je vypracovaný znalecký posudek, s jehož obsahem nesouhlasí. Vyslovuje názor, že z důvodu špatné důkazní situace si měl soud vyžádat revizní znalecký posudek, což přes návrh neudělal. Dále konstatuje, že orgánům činným v trestním řízení se nepodařilo zjistit jakékoliv stopy prokazující jeho trestnou činnost a že v daném případě byla porušena zásada stanovená v §2 odst. 5 tr. řádu, kdy orgán činný v trestním řízení je povinen přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu svědčící ve prospěch i neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V odůvodnění svého dovolání poukazuje i na jinak řádný život obou obviněných a také na skutečnost, že obviněný P. ani neměl žádný důvod, aby na sebe bral trestní odpovědnost. V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Krajského v Ostravě (ve skutečnosti bylo tímto soudem rozhodnuto usnesením) a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Poukazuje na to, že námitky dovolatele se omezují na to, že zpochybňují skutková zjištění soudu a vyslovují názor o neúplnosti provedeného dokazování. Protože takový obsah dovolání není v souladu se žádným ze zákonných dovolacích důvodů, navrhuje, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou podat tento mimořádný opravný prostředek. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na který je v dovolání odkazováno. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Dovolací soud přitom musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. V posuzovaném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podané dovolání použitému dovolacímu důvodu ani jinému z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu svým obsahem neodpovídá. Z obsahu podaného dovolání je totiž zřejmé, že dovolatel se domáhá přehodnocení skutkových zjištění soudu, vznáší námitky proti provedeným důkazům, domáhá se provedení dalších důkazů a teprve v návaznosti na učiněná skutková zjištění, která rozporuje, popřípadě na základě výtky, že skutková zjištění jsou nedostatečná, vznáší námitku, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Takový obsah námitek však není v řízení o dovolání přezkoumatelný a i když je formálně uplatněn dovolací důvod v souladu se zákonem, skutečný obsah dovolání směřuje k takovému postupu Nejvyššího soudu, jako by se jednalo o přezkum soudem třetího stupně. V tomto ohledu se tedy Nejvyšší soud nemohl přiklonit k názoru, že dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu byl v dovolání J. T. uplatněn relevantně, v souladu s příslušnými ustanoveními tr. řádu. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. T. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 23. února 2005 Předseda senátu: Mgr. Josef H e n d r y c h

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/23/2005
Spisová značka:3 Tdo 130/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.130.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20