ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1350.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 1350/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. ledna 2005 dovolání obviněného J. M. , roz. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, ze dne 13. 8. 2004, sp. zn. 55 To 263/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 67/2004, a rozhodl takto:
Dovolání J. M. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 3 T 67/2004, byl obviněný J. M. uznán vinným trestnými činy podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) tr. zákona a nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zákona, za které byl podle §251 odst. 1 tr. zákona za užití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to samonabíjecí pistole S. U. S. mod. 1913 ráže 7,65 mm, se třemi náboji. Dále podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zákona byl soudem zabrán 1 ks vybroušeného kovového přípravku a řídící jednotky zn. B.
Podle §226 písm. c) tr. řádu byl obviněný J. M. zproštěn obžaloby pro skutek ze dne 26. 10. 2003, jímž se měl dopustit pokusu trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §222 odst. 1 tr. zákona.
Podkladem výroku o vině výše uvedenými trestnými činy se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný J. M.
- v L. v době od 12. 11. 2003 do 21. 11. 2003 jezdil a odstavil motorové vozidlo s vylomenými zámky dveří, spínací skříňky a kufru, zn. B. v hodnotě 193.400,- Kč, které bylo odcizeno nezjištěným pachatelem v noci z 11. 11. 2003 na 12. 11. 2003 majiteli K. P., a vozidlo pak bylo 21. 11. 2003 zajištěno na zahradě domu v obci D. M., okr. L., kde jej obžalovaný odstavil;
- v L. od přesně nezjištěné doby od 21. 11. 2003 bez řádného povolení nosil samonabíjecí pistoli S. U. S. mod. 1913 ráže 7,65 mm se třemi náboji.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2004 Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Ten svým rozsudkem sp. zn. 55 To 263/2004 zrušil ohledně obviněného J. M. podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zákona napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. řádu rozhodl tak, že J. M. uložil podle §251 odst. 1 tr. zákona a §35 odst. 1 tr. zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařadil do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona byl J. M. uložen trest propadnutí věci, a to samonabíjecí pistole S. U. S. mod. 1913, ráže 7,65 mm, se třemi náboji. Jinak zůstal ohledně tohoto obviněného napadený rozsudek nezměněn.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Liberci ve lhůtě podle §265e tr. řádu dovolání, ve kterém napadá výrok o vině odsuzujícího rozsudku, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu. V odůvodnění svého dovolání vyslovuje názor, že popis skutkového stavu ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně neodpovídá tomu, že by spáchal trestné činy, pro které byl odsouzen, že okresní soud nesprávně zhodnotil provedené důkazy a že zjištěný a popsaný skutkový stav je ve značném rozporu s provedenými důkazy. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu pak spatřuje v tom, že soud druhého stupně při přezkoumávání rozsudku okresního soudu neshledal důvodnými a odmítnul jeho důkazní návrhy, jež měly prokázat, že výrok o vině je založen na nesprávném právním posouzení skutků, pro které byl trestně stíhán a že byl rozsudek v této části potvrzen, resp. nezměněn.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil předchozí rozhodnutí obou soudů a aby věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Poukazuje na to, že dovolatel se svým mimořádným opravným prostředkem domáhá revize zjištěného skutkového stavu a jde tedy o dovolání uplatněné na procesním a nikoliv hmotně právním základě. Jako takové je tedy svým obsahem v nesouladu s formálně použitými dovolacími důvody a proto navrhuje, aby bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný v něm sice formálně uplatňuje zmíněný dovolací důvod, ale svoje námitky staví pouze na tom, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu, zpochybňuje způsob provádění důkazů a prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Tím, že se obviněný cestou dovolání domáhá nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, usiluje o navození takové procesní situace, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně.
V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V posuzovaném případě je zcela zjevné, že jednak nebyl zamítnut ani odmítnut řádný opravný prostředek obviněného (a již vůbec ne pro nesplnění zákonných procesních podmínek), jednak nebyl v předcházejícím řízení dán dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu, ačkoli dovolatel existenci jednoho z těchto dovolacích důvodů nesprávně tvrdí.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení §265b tr. řádu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. M. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 5. ledna 2005
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h