ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1502.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 1502/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2005 dovolání obviněného J. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 5. 2005, sp. zn. 23 To 404/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 T 197/2003, a rozhodl takto:
Dovolání J. Ch. se podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 27 T 197/2003, byl obviněný J. Ch. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona a ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zákona, za které byl podle §222 odst. 1 tr. zákona za užití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího kapesního nože. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 7. 1. 2003 v době kolem 02.50 hodin v baru J. v ulici P. v Č. B. v přítomnosti nejméně čtyř osob bodl třikrát nožem I. W., do levé poloviny zad, z nichž jedno bodnutí směřovalo k lopatkové čáře (k dolnímu okraji levé lopatky), další dvě směřovala do zadní podpažní čáry ve výši 5. až 7. žebra, přičemž jedna z bodnořezných ran uložených v zadní podpažní čáře ve výši 5. až 7. žebra pronikla do dutiny hrudní, způsobila její částečné zavzdušnění, neboť bodný kanál skončil na zevní spodinové ploše dolního laloku levé plíce, poté objal oběma rukama I. W. kolem hrudi a po několika krocích upadli na zem, čímž přivodil I. W. tržnou ránu na temeni hlavy vpravo a způsobil tak jmenovanému ze soudnělékařského hlediska zranění těžké.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2005 Krajský soud v Českých Budějovicích. Ten svým rozsudkem sp. zn. 23 To 404/2005 napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil, a to ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. řádu odvolací soud nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona a trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zákona J. Ch. podle §222 odst. 1 tr. zákona, §35 odst. 1 tr. zákona uložil úhrnný trest odnětí svobody na 3 roky, jehož výkon mu podle §60a odst. 1, odst. 2 tr. zákona podmíněně odložil na zkušební dobu 3 let za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona dále obžalovanému uložil trest propadnutí věci, a to 1 ks kapesního zavíracího nože. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích dovolání, ve kterém namítá podjatost předsedy senátu soudu prvního stupně (a eventuelně i podjatost přísedících soudců tohoto senátu) s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. b) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvádí, že námitku podjatosti vznáší s ohledem na okolnosti, které se dověděl až po rozhodnutí odvolacího soudu a proto také námitku podjatosti neuplatnil dříve. Důvod podjatosti spatřuje dovolatel v tom, že je proti němu u Okresního soudu v Českých Budějovicích vedeno několik trestních řízení, přičemž ve všech trestních věcech je předsedou senátu JUDr. D. P., Ph.D., přičemž dle názoru dovolatele je s ohledem na počet soudců na trestním úseku tohoto soudu a s ohledem na rozvrh práce tato skutečnost nemožná. Dovolatel vyslovuje pochybnost o nestrannosti rozhodování jmenovaného soudce, který si dle jeho názoru musí být vědom toho, že není přinejmenším v některých věcech zákonným soudcem, přesto sám neučinil kroky k nápravě tohoto vztahu. Dle názoru dovolatele se měl jmenovaný soudce dopustit jednání vzbuzující pochybnost o podjatosti především v trestní věci vedené pod sp. zn. 27 T 144/2004, kdy přesto, že obviněný zasílal včas neschopenky, nebyla jeho poslední omluva vůbec do spisu založena a soudcem byl vydán příkaz k zatčení z důvodu opakované neúčasti obviněného v hlavním líčení, přičemž obviněný byl obesílán na adresu, kterou sice v této trestní věci udal jako adresu k doručování, ale nezdržoval se na ní, což mohl soudce vědět z jiné trestní věci. Dle názoru dovolatele tak soudce vykonstruoval důvody pro vzetí obviněného neodůvodněně do vazby v trestní věci vedené pod sp. zn. 27 T 144/2004, ze které byl posléze na základě stížnosti propuštěn.
V petitu svého dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, přičemž žádný další návrh postupu ve věci nepodává. Upozorňuje, že souběžně podává v této věci i ústavní stížnost, ve které namítá porušení svého práva na spravedlivý proces.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Vyjadřuje názor, že žádné důvody k vyloučení podle §30 odst. 1 tr. řádu námitkami dovolatele naplněny nejsou, pochybnosti dovolatele nesignalizují ani poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, pro který by předseda senátu nemohl nestranně rozhodovat. Státní zástupkyně rovněž nespatřuje v dané věci důvody vyloučení JUDr. P., Ph.D. z vykonávání úkonů trestního řízení soudce dle §30 odst. 2 věty druhé tr. řádu, protože se nezúčastnil úkonů přípravného řízení, v předmětné věci v přípravném řízení nenařídil domovní prohlídku, nevydal příkaz k zatčení ani nerozhodoval o vazbě obviněného, než na něj byla podána obžaloba. Podobně nejsou dle názoru státní zástupkyně obsahem dovolacích námitek naplněny okolnosti dle §30 odst. 3 věty první tr. řádu, stanovící, že z rozhodování u soudu vyššího stupně je vyloučen soudce nebo přísedící, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak, protože se předseda senátu v téže věci rozhodování u soudů více stupňů neúčastnil.
Pokud dovolatel namítá, že důvod pro vyloučení soudce nastal teprve po právní moci rozsudku, úkonem v jiné trestní věci, nelze dle názoru státní zástupkyně namítaný postup považovat za přistoupení „jiné okolnosti“, která by popřípadě i ve spojitosti s dřívějším podílem soudce na rozhodování svědčila o tom, že soudce není schopen ve věci rozhodnout nestranně a nezaujatě.
Státní zástupkyně hodnotí z výše uvedených důvodů podané dovolání jako zjevně neopodstatněné, podané zřejmě jako forma nátlaku na rozhodování předsedy senátu v této i souběžně probíhajících jiných trestních věcech; podává proto návrh, aby dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítnuto.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. b) tr. řádu, na který je v dovolání odkazováno.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. b) tr. řádu je dán tehdy, jestliže ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta.
V posuzovaném případě je samotný obsah dovolání s výše uvedeným zákonným dovolacím důvodem v souladu, neboť dovolatel vznáší námitku vůči tomu, že v jeho trestní věci rozhodoval soudce (popř. i přísedící v senátu), který měl být ve věci vyloučen, přičemž dovolatel tvrdí, že tato okolnost mu byla známa až po rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud se tedy zabýval posouzením otázky, zda v trestní věci, ve které bylo dovolání podáno, existovaly důvody k vyloučení podle §30 tr. řádu, přičemž dospěl k závěru, že takové okolnosti naplněny nebyly. Z podaného dovolání je zcela zjevné, že obviněný se snaží zpochybnit schopnost předsedy senátu soudu prvního stupně rozhodovat nestranně a nezaujatě prostřednictvím námitek, vztahujících se k jiným trestním věcem, které jsou proti dovolateli vedeny u Okresního soudu v Českých Budějovicích, aniž by uváděl z hlediska §30 tr. řádu relevantní a opodstatněné námitky týkající se té trestní věci, ve které podává dovolání. Z obsahu předmětného trestního spisu nelze dovodit žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by byla naplněna některá z okolností uvedených v §30 tr. řádu, která by opravňovala závěr o podjatosti předsedy či dalších členů senátu soudu prvního stupně, jak uvádí dovolatel. Z podaného dovolání však lze dovodit určitou účelovost námitek dovolatele s ohledem na to, že u Okresního soudu v Českých Budějovicích má být proti němu vedeno více trestních věcí, přidělených témuž soudci. Jak z právní úpravy dovolání, tak i ze zákonné úpravy uvedené v §30 tr. řádu je evidentní, že v rámci dovolání podaného v jedné trestní věci nelze namítat a již vůbec ne dovolacím soudem přezkoumávat námitky týkající se jiných trestních věcí. Nejvyššímu soudu proto nezbylo než uzavřít, že podané dovolání v projednávané věci je zjevně neopodstatněné.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud proto ze shora uvedených důvodů rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že dovolání obviněného J. Ch. odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 15. prosince 2005
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h