ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.376.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 376/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. dubna 2005 o dovolání podaném Z. M., proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 6 To 352/2004 ze dne 15. 9. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 3 T 67/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 3 T 67/2003 ze dne 1. 4. 2004 byl dovolatel uznán vinným (společně s dalším obviněným) pokusem k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §8 odst. 1 k §148 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za pokus k uvedenému trestnému činu byl odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož výkon mu byl podmíněně odložen.
V předmětné věci podal Z. M. (stejně jako jeho spolupachatel) odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. 6 To 352/2004 ze dne 15. 9. 2004 a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. b) trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že Z. M. (stejně jako jeho spolupachatele) uznal vinným pokusem k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §8 odst. 1 k §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., když příslušný skutkový děj podrobně popsal ve výrokové části citovaného rozsudku. Za pokus k uvedenému trestnému činu Z. M. uložil znovu trest odnětí svobody, jehož výkon mu podmíněně odložil.
Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal Z. M. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy obou stupňů rozhodly o jeho vině, aniž by si plně ozřejmily všechny skutečnosti důležité pro správné právní posouzení skutku. Poukázal na to, že s předmětnou věcí měl něco společného jen shodou okolností, když vypracování studií měl výhradně na starosti další společník a jednatel společnosti G.-P. s. s r.o. O. S. Tím byl ubezpečován, že jde o běžný obchodní případ, žádné peníze nepřevzal (jeho firma byla objednatelem posudku) a s finančním úřadem jednal jenom proto, že měl jeho postup za nesprávný. Dodal, že mu není jasné, proč byla událost, která proběhla v roce 1996, trestně právně vyšetřována až od roku 2002. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pouze poukázal na to, že odvolací soud nedostatečně vyhodnotil výpověď svědka S. z hlediska postavení samotného dovolatele v předmětné obchodní záležitosti. Uzavřel s tím, že učiněná skutková zjištění soudů obou stupňů nelze označit za správná a úplná a proto navrhl, aby dovolací soud zrušil citovaný rozsudek Městského soudu v Praze a související rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 a podle ustanovení §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a zrušil výrok o trestu dovolatele.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že námitky dovolatele uplatněné v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují do oblasti skutkových zjištění, když dovolatel namítl, že se jednání popsaného citovanými rozsudky dopustila jiná osoba (O. S.), přičemž dovolatel na základě právě informací S. považoval celou věc za běžný obchodní případ. Takové námitky však uplatněnému dovolacímu důvodu (ani jinému) neodpovídají, když neobsahují nic, co by se týkalo nesouladu mezi tzv. skutkovou a právní větou uvedených rozhodnutí, případně dovolatel nepoukazuje ani na nesprávnost jiného právního posouzení věci. Popis předmětného skutku v posuzovaných rozhodnutích potom podle přesvědčení státního zástupce obsahuje všechny okolnosti odpovídající znakům pokusu k trestnému činu podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. a to i bez ohledu na poněkud nejasný údaj o převzetí peněz dovolatelem, obsažený v důvodech rozsudku odvolacího soudu. Poněkud nejasné námitky stran vyšetřování uvedené věci orgány činnými v trestním řízení z hlediska časového jsou irelevantní a to i s ohledem na absenci kvalifikovaných námitek z hlediska případného promlčení. K dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. potom státní zástupce uvedl, že odvolání Z. M. nebylo odvolacím soudem zamítnuto, když soud druhého stupně rozsudek soudu nalézacího zrušil a sám ve věci nově rozhodl, přičemž i v rámci tohoto dovolacího důvodu dovolatel pouze polemizoval s hodnocením důkazů soudy. Vzhledem k uvedenému potom navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní záměry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací důvod vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
K uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zapotřebí z hlediska popisu napadeného skutku uvést, že dovolatel namítl nesprávná a nedostatečně učiněná skutková zjištění soudy s tím, že on sám v předmětné věci byl angažován pouze okrajově, když činným byl především svědek S. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že byl ubezpečován, že v předmětné věci šlo o běžný obchodní případ. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí reagovaly na uvedenou námitku a vysvětlily z jakých důkazů vycházely, zabývaly se v tomto směru i výpovědí spoluobviněného s poukazem na to, že to byl právě dovolatel, který obě rozhodné mandátní smlouvy podepsal a také jednal s finančními úřady. Úvaha stran časového rozsahu vyšetřování označené trestní věci je potom irelevantní a to i proto, že kvalifikovaná námitka ohledně případného promlčení trestného činu (jeho stíhání) nebyla dovolatelem vznesena.
K dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak vůbec chybí relevantní právní argumentace, když v tomto směru je nutné připomenout, že odvolací soud rozhodl rozsudkem a další námitky dovolatele znovu polemizují s důkazy provedenými před soudy a jejich hodnocení.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 6. dubna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka