ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.504.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 504/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. května 2005 dovolání obviněného D. Ž., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. 6 To 437/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 2 T 52/2004, a rozhodl takto:
Dovolání D. Ž. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 7. 6. 2004, sp. zn. 2 T 52/2004 byl obviněný D. Ž. uznán vinným jednak trestným činem porušování domovní svobody dle §238 odst. 1, 3 tr. zákona, jednak trestným činem loupeže dle §234 odst. 1 tr. zákona a trestným činem výtržnictví dle §202 odst. 1 tr. zákona. Za to byl podle §234 odst. 1 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění D. Ž. a M. Ž. společně s dalším pachatelem stíhaným samostatně, v noci z 12. na 13. 2. 2004 ve V. p. P., okres B., po předchozím požití alkoholu
1) kolem 21.45 hodin v domě na nám. Sv. M. vnikli po vyražení dveří do bytu F. J., kde ho fyzicky napadli, křičeli a nadávali, odmítali odejít, ač k tomu byli vyzváni, odešli teprve poté, co jim A. V. pohrozila policií,
2) kolem 22. hodiny v domě na nám. Sv. M. vnikli do bytu A. V., kde fyzicky napadli údery pěstí do obličeje R. V., odcizili mu 1.800,- Kč, tuto částku si rozdělili a utratili,
3) kolem 00.50 hodin na ulici N. D. by poblíž domu fyzicky napadli údery pěstí do obličeje M. J., povalili ho na zem, kopali do něj, požadovali vydání peněz a způsobili mu lehké zranění s dobou léčení do 3 dnů bez pracovní neschopnosti.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali obvinění D. Ž. a M. Ž. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 11. 8. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým rozsudkem sp. zn. 6 To 437/2004 zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného M. Ž. ve výroku o trestu a nově v této věci rozhodl. Odvolání obviněného D. Ž. bylo podle §256 tr. řádu zamítnuto.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný D. Ž. ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Bruntále dovolání, kterým napadá výrok o vině i výrok o trestu odsuzujícího rozsudku, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Pokud jde o trestné činy popsané pod body 1) a 2) výroku rozsudku soudu prvního stupně, vznáší námitky proti skutkovým zjištěním soudu, popírá jejich pravdivost a odkazuje na svoji předchozí obhajobu. Pokud jde o výrok pod bodem 3) odsuzujícího rozsudku, uvádí sice jiný popis skutku než jak je uveden ve skutkové větě rozsudku, nicméně připouští, že se dopustil spáchání trestného činu podle §202 odst. 1 tr. zákona a za tento také měl být odsouzen k přiměřenému trestu.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek (zřejmě míněny rozsudky soudů obou stupňů) ve výroku o vině i o trestu a aby ve věci nově rozhodl rozsudkem tak, že jej uzná vinným pouze ze spáchání trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona a uložil mu přiměřený trest.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Poukazuje na skutečnost, že veškeré námitky dovolatele směřují proti skutkovým zjištěním soudu, svým obsahem neodpovídají žádnému ze zákonných dovolacích důvodů a proto navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, neboť dovolání jako mimořádný opravný prostředek nemá charakter žádného druhého odvolání a dovolací soud není možno v soustavě soudnictví chápat jako soud třetí instance a domáhat se u něj plně revize rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru.
V případě dovolání obviněného D. Ž. je zcela zjevné, že jeho obsah je s výše uvedeným uplatněným dovolacím důvodem ve zřejmém rozporu, neboť dovolatel neuvádí jedinou námitku proti právnímu posouzení, nýbrž omezuje se toliko na námitky proti skutkovým zjištěním soudu. Takový obsah dovolání není v souladu ani s žádným jiným ze zákonných dovolacích důvodů ve smyslu §265b odst. 1 tr. řádu. Totéž platí o námitce proti údajné nepřiměřenosti trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání sice formálně odkázat na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněným dovolacím důvodům neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení §265b tr. řádu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného D. Ž. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 4. května 2005
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h