ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.558.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 558/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. května 2005 o dovolání podaném P. B., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 1307/2004 ze dne 23. 12. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 T 159/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 1 T 159/2004 ze dne 15. 11. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák), porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. a loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal P. B. (stejně jako do výše uloženého trestu státní zástupce) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením sp. zn 2 To 1307/2004 ze dne 23. 12. 2004 tak, že obě podaná odvolání jako nedůvodná podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. B. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku potom uvedl, že trestné činnosti, která je mu kladena za vinu, se nedopustil a nebylo prokázáno v řízení před soudy, že to byl právě on, který ji spáchal. V této souvislosti poukázal na ve věci provedenou rekognici, v rámci které jej poškozená neoznačila s absolutní jistotou jako pachatele, když uvedla, že jej poznává na 80%. Poukázal i na to, že na místě činu byly nalezeny vlasy, o kterých bylo zjištěno expertízou, že nepatří ani jemu, ani poškozené. V souvislosti s dalším důkazem (zjištěnou pachovou stopou) poukázal na to, že při jejím posuzování nebyl přítomen jeho obhájce, protože o tomto úkonu policie nebyl vyrozuměn a navíc provedení tohoto důkazu nebylo „procesně doložitelným způsobem zaznamenáno“. V tomto směru byly k dispozici pouze úřední záznamy, provedení tohoto důkazu nebylo nijak kontrolováno a dovolatel má za to, že takový důkaz mohl být za daných okolností proveden účelově, neboť při absenci kontroly při provádění takového důkazu je vycházeno pouze z toho, co osoba provádějící porovnání pachových stop uvede v příslušném odborném vyjádření. Uzavřel s tím, že jsou dány oba jím užité dovolací důvody, a proto navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci zrušil a to včetně vadného řízení mu předcházejícího a podle §265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i rozhodnutí, jež na zrušená rozhodnutí obsahově navazují, zejména rozhodnutí vydaná ve vykonávacím řízení a rozhodnutí o jeho povinnosti nahradit státu náklady řízení, pokud již o nich bylo rozhodnuto.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že skutkovými zjištěními, tak jak je učinily soudy nižších stupňů, pokud k nim dospěly v řádně vedeném řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky, je dovolací soud vázán, když dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V tomto směru však žádné extrémní rozpory mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními shledány nebyly. Přitom pod uvedený dovolací důvod nelze podřadit ani namítané vady procesního charakteru. Pokud jde o užitý dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., pak tento je dovolatelem fakticky spatřován pouze ve skutečnosti, že jeho odvolání bylo podle §256 tr. ř. soudem druhého stupně zamítnuto, jako nedůvodné. Takový dovolací důvod by mohl být podkladem pro dovolání ovšem pouze v případě, že by v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícímu byl naplněn některý z důvodů dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tak tomu však s ohledem na již uvedené nebylo ani z hlediska dovolatelem užité argumentace ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S poukazem na uvedené proto navrhl, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném řádném opravném prostředku (odvolání) rozhodl ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu, v jehož rámci se zabýval i námitkami vznesenými dovolatelem a které jsou v zásadě shodné s těmi, které uplatnil v řízení o dovolání. Odvolací soud v důvodech svého rozhodnutí poukázal správně na provedené důkazy a jejich hodnocení v celé jejich souvislosti s tím, že na tomto základě pak učinil správné skutkové i právní závěry. Výhrady dovolatele za těchto okolností směřovaly nikoliv vůči absenci přezkumu podle §254 tr. ř., nýbrž vůči (namítanému) vadnému postupu odvolacího soudu. Dovolatelem takto uplatněné námitky proto prvé alternativě důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. neodpovídají. Současně je nelze podřadit ani pod druhou alternativu tohoto dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícímu napadenému rozhodnutí musel být dán důvod dovolání, který dovolatel spatřuje v existenci dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dané věci, s ohledem na již shora uvedené, z hledisek samotné oprávněnosti existence tohoto dovolacího důvodu, je na místě poukázat, že v důvodech přijatých rozhodnutí soudy vysvětlily z jakých důkazů vycházely, zabývaly se podrobně i obhajobou dovolatele. V těchto souvislostech lze především také poukázat na to, že se u dovolatele našly věci pocházející z místa trestného činu a patřící poškozeným, když jeho vysvětlení ohledně získání těchto věcí je zjevně nepřijatelné a jeví se jako účelové. V posuzované věci tak ani uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není dán.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. května 2005
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka