ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.612.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 612/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 1. června 2005 dovolání obviněného Ing. F. T., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2004, sp. zn. 6 To 642/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 T 99/2003, a rozhodl takto:
Dovolání Ing. F. T. se podle §265i odst. 1 písm.e) tr. řádu odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 28. 5. 2004, sp. zn. 2 T 99/2003, byl obviněný Ing. F. T. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zákona, za který byl podle §224 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců. Výkon tohoto trestu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zákona byl dále obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit poškozenému M. P. na náhradu škody částku 2.965,- Kč.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 24. 11. 2002 v době kolem 8.15 hod. v S., okres N. J., na silnici 2. třídy řídil osobní motorové vozidlo zn. Nissan Almera, a to ve směru od obce S. na B. po ulici B. a v důsledku překročení rychlosti pro jízdu v obci spolu s nepřiměřenou rychlostí jízdy, dohlednosti a pozdější reakce na směrové zatáčení vozovky, kdy měl najíždět do pravotočivé zatáčky, předtím vjel do protisměru, kde se čelně střetl s protijedoucím osobním motorovým vozidlem Opel Kadett, které řídil M. P., který při střetu utrpěl těžké zranění, a to zlomeninu druhého krčního obratle s posunem úlomků směrem vpřed, otřes mozku prvního stupně, otevřenou zlomeninu nosních kůstek a pohmoždění pravého kolenního kloubu s předpokládanou dobou léčení 12 až 20 týdnů.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 1. 11. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 6 To 642/2004 odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně dovolání, ve kterém napadá výrok o vině i výrok o trestu odsuzujícího rozsudku, jakož i rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání, a to s výslovným odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku vyslovuje názor, že se oba soudy nedostatečně vypořádaly se stavem automobilu poškozeného, který dle jeho názoru vůbec neměl vyjet na silnici, když navíc poškozený řídil pod vlivem alkoholu. Dle tvrzení dovolatele oba soudy vůbec nezhodnotily míru zavinění a pouze se jednoznačně ztotožnily se závěry policie. Dovolatel dále upozorňuje na údajně nestandardní postup policie, vytýká omezení možnosti obviněného aktivně se zúčastnit procesních úkonů, dále že nebylo ze strany vyšetřujících orgánů reagováno na jeho připomínky či návrhy jednotlivých důkazů vztahujících se k průběhu vyšetřování. Dále dovolatel vyslovuje názor, že se soudy nevypořádaly s otázkou, proč vyšetřování začalo cca 2 měsíce po vzniku dopravní nehody, proč poškozený, ač stíhán a následně odsouzen za přestupek, nebyl stíhán za trestný čin veřejného ohrožení tím, že použil vozidlo nezpůsobilé k silničnímu provozu za stavu opilosti.
V petitu svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky „posoudil toto dovolání jako důvodné, zrušil výše uvedená rozhodnutí jak Okresního soudu Nový Jičín tak Krajského soudu v Ostravě a věc těmto vrátil k novému projednání a rozhodnutí“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Z obecných hledisek považuje podané dovolání sice za přípustné, nicméně souhlasí se závěry soudů obou stupňů, že především ze znaleckého posudku a výpovědi znalce Ing. R. R., znalce z oboru silniční doprava, bylo mj. zjištěno, že z technického hlediska neplatná technická prohlídka, stav zadní pravé pneumatiky vozidla a možná indispozice řidiče vozidla Opel neměly vliv na vznik a průběh dopravní nehody a že i v případě, že by vozidlo Opel bylo v bezvadném technickém stavu a řidič vozidla Opel nijak neovlivněn, pak vzhledem ke krátkému časovému úseku mezi projetím vozidla Nissan za střed vozovky a střetem vozidla nebylo možno ze strany vozidla Opel střetu zabránit. S ohledem na dostupný spisový materiál tedy státní zástupkyně konstatuje, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání obviněného, dovolání považuje za zjevně neopodstatněné a z tohoto důvodu doporučuje odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Nejvyšší soud se proto dále musel zabývat otázkou, zda podané dovolání obsahuje předepsané náležitosti stanovené zákonem. Ačkoli bylo nutno konstatovat, že petit podaného dovolání není zcela přesný v tom, že nevyjadřuje, kterému z obou soudů má býti dle návrhu dovolatele věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí (nelze současně přikázat oběma, jak ze znění podaného návrhu vyplývá), považuje tuto nepřesnost Nejvyšší soud za nevýznamnou, neboť z celkového návrhu lze dovodit, že se má zřejmě jednat o přikázání soudu prvního stupně. Jinak dospěl Nejvyšší soud k závěru, že předepsané náležitosti dle §265f odst. 1 tr. řádu podané dovolání nepostrádá.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
V posuzovaném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podané dovolání neodpovídá zvolenému dovolacímu důvodu v té části, ve které dovolatel vytýká údajné procesní vady při vyšetřování („nestandardní postup policie“) a kde poukazuje na skutečnost, že poškozený nebyl stíhán za trestný čin, nýbrž pouze za přestupek. Tu část dovolání, ve které obviněný poukazuje na spoluzavinění poškozeného, však Nejvyšší soud akceptuje jako souladnou s použitým dovolacím důvodem, neboť se jedná o otázku právního posouzení, která jako taková může být relevantní v otázce viny i trestu. Nejvyšší soud však v této věci obdobně jako státní zástupkyně dospěl k závěru, že jde o dovolání zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud se rovněž nemohl ztotožnit s tvrzeními dovolatele, že oba soudy nezhodnotily míru zavinění, neboť ze skutkových zjištění (jejichž přezkoumání není v rámci řízení o dovolání jako mimořádném opravném prostředku přípustné) vyplývá pravý opak. V této souvislosti Nejvyšší soud považuje za vhodné zdůraznit, že skutkové okolnosti svědčící o podílu obviněného a poškozeného na dopravní nehodě byly zjištěny dostatečně, prokazatelným způsobem a o zavinění dovolatele nejsou žádné pochybnosti, které by nasvědčovaly nesprávnému právnímu posouzení skutku či jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení. Samotná skutečnost, že dovolatel subjektivně není spokojen se způsobem potrestání poškozeného, není z hlediska právního posouzení jeho vlastního trestného jednání a následně vyvození trestní odpovědnosti relevantní. Stejně tak není možno označit za relevantní jeho námitky procesního charakteru, které jednak neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu (ani jinému z dovolacích důvodů dle §265b odst. 1 tr. řádu).
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné a proto rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že dovolání obviněného Ing. F. T. odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 1. června 2005
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h