ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.1857.2004.1
sp. zn. 30 Cdo 1857/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně H. A., proti žalovaným 1) M. V., 2) K. V., 3) M. A., o určení neplatnosti kupní smlouvy a o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 1399/96, o dovolání třetího žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. ledna 2002, č. j. 17 Co 755/99-83, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresního soudu ve Znojmě rozsudkem ze dne 17.9.1999, č. j. 6 C 1399/96-56, zamítl žalobu na určení, že „kupní smlouva o koupi pozemků v k.ú. Z., parc. č. 5756/1 o výměře 10321 m2, parc. č. 5756/4 o výměře 639 m2, parc. č. 5078
o výměře 357 m2 a parc. č. 5080 o výměře 714 m2, zapsané na LV č. 3759 v k.ú. Z., obec a okres Z., uzavřená mezi M. A. jako prodávajícím a M. V. a K. V. jako kupujícími dne 2.6.1995 s právními účinky vkladu k 10.7.1995 dle rozhodnutí Katastrálního úřadu ve Z.
č. j. 201 10 v 11-1510/99 je neplatná, a že vlastníky pozemků v k. ú. Z. par. č. 5756/1 o výměře 10381 m2, parc. č. 5756/4 o výměře 639 m2, parc. č. 5078
o výměře 357 m2 a parc. č. 5080 o výměře 714 m2, zapsané na LV č. 3759 v k.ú. Z., obec a okres Z., jsou ve společném jmění manželů H. A., a M. A.“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21.1.2002, č. j.
17 Co 755/99-83, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném
do 31.12.2000).
Protože rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 21.1.2002 po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 - dále jen „o.s.ř.“), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání (srov. R 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání
do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo
ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladů o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. ledna 2002, č. j. 17 Co 755/99-83, byl zástupci žalobkyně doručen dne 14.2.2002, zástupci první a druhého žalovaného dne 25.2.2002 a třetímu žalovanému dne 18.2.2002. Rozsudek krajského soudu tudíž v dané věci nabyl právní moci dne 25.2.2002 (nebylo vydáno opravné usnesení), takže lhůta k podání dovolání uplynula dnem 25.3.2002 (pondělí). Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podal třetí žalovaný osobně u soudu prvního stupně dne 17.4.2002.
Z uvedeného je zřejmé, že třetí žalovaný podal dovolání po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. pro opožděnost odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o.s.ř., neboť třetí žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo, a ostatním účastníkům řízení v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2005
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu