ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.740.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 740/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy ve věci péče o nezletilé děti R. H., a M. H., obou zastoupených opatrovníkem Městským úřadem V. M., děti matky M. H., zastoupené advokátkou, a otce R. H., zastoupeného advokátkou, o určení výchovy a výživy nezletilých před rozvodem a po rozvodu manželství, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 13 P 89/2003, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2004, č. j. 19 Co 469/2004 – 155, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 20. 5. 2004, č. j. 13 P 89/2003 - 126, svěřil nezletilé děti R. a M. H. do výchovy matky a otci uložil povinnost přispívat počínaje 1. 6. 2004 na výživu nezl. R. částkou 1.700,- Kč měsíčně a na výživu nezl. M. částkou 1.600,- Kč měsíčně, a to vždy do 5. dne v měsíci předem k rukám matky. Pro dobu po rozvodu manželství byly obě nezl. děti R. a M. svěřeny do výchovy matky a otci byla uložena povinnost přispívat na jejich výživu počínaje právní mocí rozsudku o rozvodu manželství částkou 1.700,- Kč měsíčně na výživu nezl. R. a částkou 1.600,- Kč měsíčně na výživu nezl. M., a to vždy do 5. dne v měsíci předem k rukám matky. Nad výchovou nezl. dětí před rozvodem manželství i po rozvodu manželství byl stanoven dohled; dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání otce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 7. 10. 2004, č. j.
19 Co 469/2004 - 155, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a každému z rodičů uložil povinnost nahradit České republice náklady řízení ve výši 8.275,- Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu, podala matka dovolání. Namítá, že i když se rodiče nezl. dětí nemohli o jejich výchově a výživě dohodnout, byl to především otec, který navrhoval vyžádání znaleckého posudku. Poukazuje na to, že soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení státu nerozhodl
a že poprvé bylo o těchto nákladech rozhodnuto až v odvolacím řízení. I když matka nepožádala o osvobození od soudních poplatků, předpokládala, že státu nebude náhrada nákladů řízení přiznána. Dále uvádí, že v průběhu řízení se její příjmy pohybovaly kolem 6.000,- Kč měsíčně a že v současné době je u Úřadu práce v Ú n. O. vedena jako uchazečka o zaměstnání a je tedy bez příjmu. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl v napadeném výroku zrušen a aby mu věc byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou (účastníkem řízení), ve lhůtě uvedené
v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti takovému výroku rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé
po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) o žalobě na obnovu řízení, b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338za odst. 2.
Podle ustanovení §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka,
o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka
(§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1)
a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 3 o. s .ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
V dané věci matka nezletilých dětí dovoláním napadá výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, které platil stát.
Přípustnost dovolání proti tomuto výroku, jenž má povahu usnesení (§167 odst. 1
o. s. ř.), není podle §237 odst. 1 o. s. ř. dána, a to již z toho důvodu, že se nejedná
o rozhodnutí ve věci samé. Dovolání proti tomuto výroku není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a o. s. ř., protože jím nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v těchto ustanoveních, a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti takovému výroku rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání matky nezl. dětí podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. dubna 2005
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu