Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.04.2005, sp. zn. 30 Cdo 864/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.864.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.864.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 864/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce JUDr. S. K., proti žalovaným 1) J. N. a 2) Obci K., o ochranu osobnosti - obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 11 C 17/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. října 2004, č.j. 1 Co 139/2004-74, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17. března 2004, č.j. 11 C 17/2003-45, zamítl návrh na obnovu řízení ve věci sp.zn. 11 C 17/2001, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích a č.j. (správně sp.zn.) 1 Co 221/2001 u Vrchního soudu v Praze a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. října 2004 pod č.j. 1 Co 139/2004-74 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud především vyšel ze zjištění, že žalobce spatřuje důvod obnovy řízení v potvrzení Obecního úřadu K. ze dne 12. února 2003, v němž je uvedeno, že zastupitelstvo obce ani rada obce v roce 2001 neprojednala odpověď na výzvu Městského soudu v Praze ve věci 28 Ca 380/2000. Odvolací soud se v daném případě ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že toto potvrzení není důkazem, který by žalobce bez své viny nemohl použít v původním řízení již proto, že v původním řízení neexistovalo. Podstatné je však především to, že předmětné tvrzení nemůže pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, totiž nevyhrazuje zastupitelstvu obce ani obecní radě schvalování odpovědí na žádost soudů a takováto činnost starostů není v rozporu s ustanovením §103 násl. zmíněného zákona. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 15. listopadu 2004, přičemž dovolateli bylo doručeno téhož dne. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 23. prosince 2004 včasné dovolání, doplněné jeho podáním ze dne 8. března 2005 (datovaným dne 3. března 2005). Dovolatel má především zato, že jsou dány předpoklady obnovy řízení podle §228 občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\"), když zaslal soudu po skončení funkce žalovaného starosty J. N. právní akt, který mu nebyl bez viny žalobce dostupný. To mohlo pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, protože bývalého starostu označuje za privátní osobu, která jedná pouze na vlastní vrub. S odkazem na nález Ústavního soudu připomíná, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce. Má zato, že napadené rozhodnutí je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a) o.s.ř.), spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.), a že rozhodnutí vychází ze skutkového stavu, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o.s.ř.). Dovolatel proto žádá, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena s tím, že žaloba na obnovu řízení je důvodná K uvedenému dovolání se žalovaní nevyjádřili. Dovolací soud v daném případě uvážil, že dovolání žalobce bylo podáno oprávněnou osobou, mající právnické vzdělání (§241 odst. 1 o.s.ř.), stalo se tak ve lhůtě stanovené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř. Dovolání vychází z dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm.a) a b) a odst. 3 o.s.ř. Dovolání je přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Dovolací soud poté přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu v souladu s ustanovením §242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je třeba z hlediska výtek obsažených v dovolání žalobce považovat za správné (§243b odst. 2 o.s.ř.). Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu rozsahem dovolacího návrhu. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i tehdy, když nebyly uplatněny v dovolání. Tyto vady však z obsahu spisu seznány nebyly. Avšak ani samotný obsah podaného dovolání ve své podstatě neuvádí takové eventuální skutečnosti, které by správnost napadeného rozsudku ve výroku ve věci samé zpochybňovaly. Podle ustanovení §228 odst. 1 o.s.ř. může účastník napadnout žalobou na obnovu řízení pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé - jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a o.s.ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou pro něho přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, - lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud pro něho mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Jak již bylo uvedeno, odvolací soud napadené rozhodnutí založil především na zjištění, že žalobcem uplatněné potvrzení ze dne 12. února 2003 není důkazem, které by pro žalobce mohlo přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Tento závěr pak dovolání žalobce nebylo způsobilé zpochybnit. Jestliže za tohoto stavu tak nedošlo k naplnění předpokladů žaloby na obnovu řízení ve smyslu ustanovení §228 odst. 1 o.s.ř., je třeba napadené rozhodnutí odvolacího soudu pokládat za správné. Za situace, kdy je dovolací soud vázán obsahem podaného dovolání, proto nezbylo, než dovolání žalobce zamítnout (§243b odst.2 o.s.ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., když v dovolacím řízení úspěšným žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Dovolací soud ve věci rozhodoval, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. dubna 2005 JUDr. Pavel Pavlík, v.r . předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/28/2005
Spisová značka:30 Cdo 864/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.864.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§228 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20