ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.1163.2005.1
sp. zn. 32 Odo 1163/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobkyně Ing. K. B., správkyně konkursní podstaty úpadce S. C., a. s., proti žalované F., spol. s r. o., o zaplacení 3,791.013,90,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Ro 825/2002, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. března 2005, č.j. 4 Cmo 123/2005-152, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci shora označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2003, č.j. 1 Ro/825/2002-104, jímž byl odmítnut odpor podaný žalovanou proti platebnímu rozkazu ze dne 23. 6. 2003, č.j. 1/Ro/825/2002-99. Dále rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků a účastníky poučil, že proti jeho rozhodnutí není dovolání přípustné.
Přes uvedené poučení odvolacího soudu, napadl žalovaný jeho usnesení dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když má za to, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a důvody dovolání spatřuje v nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Namítá, že soud žalovanému nedoručil doplnění žaloby, v posuzované věci neměl být platební rozkaz vydán a odpor proti platebnímu rozkazu byl podán včas.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 - §239 o. s. ř.
Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu podaným žalovaným proti platebnímu rozkazu ze dne 23. 6. 2003, č.j. 1/Ro/825/2002-99, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti němuž zákon připouští dovolání v ustanoveních §238, §238a a §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu o odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu však nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.), usnesením odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn §243b odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. října 2005
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu