ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.225.2004.1
sp. zn. 32 Odo 225/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce P. K., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému Ing. L. B., zastoupenému Mgr. M. B., advokátem, o zaplacení částky 81 205,40 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 10 C 3/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. března 2002 č. j. 27 (28) Co 485/99-162, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 5. března 1999 č. j. 10 C 3/98-104 uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 81 205,40 Kč s 0,1% úrokem z prodlení od 30. 10. 1997 denně do zaplacení, zamítl vzájemný návrh žalovaného, kterým se domáhal zaplacení částky 100 326 Kč s 16% úrokem z prodlení, řízení ohledně částky 100 000 Kč uplatněné vzájemným návrhem žalovaného zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o zaplacení soudního poplatku.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. března 2002 č. j. 27 (28) Co 485/99-162 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 48 786,50 Kč s 0,1% úrokem z prodlení od 30. 10. 1997 do zaplacení, potvrdil (výrok I), ve výroku, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 24 690,40 Kč s 0,1% úrokem z prodlení od 30. 10. 1997 do zaplacení, změnil tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá (výrok II), ve výroku, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 7 728,50 Kč s 0,1% úrokem z prodlení od 30. 10. 1997 do zaplacení, zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok III), ve výroku, kterým byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného v rozsahu 93 197 Kč s 16% úrokem z prodlení, změnil tak, že vzájemný návrh žalovaného se v rozsahu částky 93 197 Kč s 16% úrokem z prodlení od 23. 10. 1998 do zaplacení zamítá (výrok IV), ve zbývající části vzájemného návrhu žalovaného ve výši 7 129 Kč s 16% úrokem z prodlení od 23. 10. 1998 do zaplacení připustil jeho zpětvzetí, zrušil v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil (výrok V).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítl, že rozsudek odvolacího soudu řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem, a proto je dovolání přípustné a současně i důvodné ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Řešení právní otázky odvolacím soudem v rozporu s hmotným právem spatřuje v nesprávném posouzení úkonu, kterým odstoupil od smlouvy o dílo a v tom, že soud nepřihlédl k podstatnému porušení smlouvy žalobcem tím, že dílo neprovedl ve sjednané kvalitě a nedovodil z toho příslušné právní závěry. Dovolatel nesouhlasí ani s posouzením vzájemného návrhu žalovaného odvolacím soudem. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v jeho výrocích I a IV, v tomto rozsahu zrušil také příslušné výroky rozsudku soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Rozsudek soudu prvního stupně č. j. 10 C 3/98-104, proti němuž směřovalo odvolání, o němž bylo rozhodnuto shora označeným rozsudkem odvolacího soudu, byl vydán dne 5. března 1999.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §151 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem doručení tomu z účastníků, kterému byl doručen nejpozději. V daném případě byl tento rozsudek doručen právnímu zástupci žalobce i právnímu zástupci žalovaného dne 17. dubna 2002. Téhož dne tedy nabyl právní moci.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 17. květen 2002. Dovolání ze dne 10. června 2002 předané žalovaným poště k přepravě v tentýž den bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. března 2005
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu