ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.688.2004.1
sp. zn. 32 Odo 688/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně T. a.s., zastoupené, advokátem, proti žalované L. P., zastoupené, advokátkou, o 267 333,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 790/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2004, č.j. 27 Co 281/2003-252, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
7 575 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám …, advokátky se sídlem v ...
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. ledna 2004, č.j. 27 Co 281/2003-252, potvrdil rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9. ledna 2003, č.j. 11 C 790/2000-232, kterým byla žaloba na zaplacení 267 333,50 Kč s příslušenstvím zamítnuta; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, který dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení z titulu nezaplacení kupní ceny za odebrané zboží v termínu splatnosti, není důvodný. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná kupní cenu uhradila po lhůtě splatnosti. Termín splatnosti jednotlivých faktur nebyl mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující smluvně sjednán v souladu s §340 odst. 1 obch zák., proto byla žalovaná povinna podle §340 odst. 2 obch. zák. žalobkyni kupní cenu zaplatit bez zbytečného odkladu poté, kdy byla žalobkyní o plnění požádána; žalobkyně ale neprokázala, kdy jednotlivé faktury k úhradě kupní ceny žalované doručila, kdy k úhradě kupní ceny žalovanou vyzvala, což bylo podstatné pro určení, kdy se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením kupní ceny.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem, že neprokázala řádné doručení jednotlivých v žalobě označených faktur a jejich splatnost. Domnívá se, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně nesprávně v tomto směru hodnotil důkazy a namítá neúplnost dokazování s tím, že nebyl proveden jí navržený důkaz knihou doručených faktur. Má za to, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť posouzení splatnosti kupujícím uhrazené ceny zboží ve vazbě na doručení jednotlivých faktur, jež kupující eviduje ve svém účetnictví a jejichž samotné doručení nerozporuje, v případě, že neexistuje písemné ujednání o lhůtě splatnosti, a na straně prodávajícího neexistuje písemný důkaz o doručení faktur kupujícímu, má obecný právní význam. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání navrhla odmítnutí dovolání, neboť se domnívá, že v daném případě nejsou splněny podmínky předpokládané ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, jedná-li se o zcela běžný spor, ve kterém žalobkyně neunesla důkazní břemeno, a odvolací soud stejně jako soud prvního stupně správně aplikoval §340 odst. 2 obch. zák.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací [§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že dovolání žalobkyně bylo podáno včas (§240 odst. 1 o. s. ř.) a je řádně zastoupena advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v §237 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Teprve za situace, kdy dovolací soud shledá přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku, může se zabývat ostatními uplatněnými dovolacími důvody.
Z obsahu dovolání, resp. z vylíčení důvodů dovolání, je zřejmé, že dovolatelka nesouhlasí s tím, jak odvolací soud a soud prvního stupně, jehož závěry považoval odvolací soud za správné, hodnotil provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům dospěl ohledně doručení výzvy žalobkyní k zaplacení kupní ceny žalovanou a v určení termínu splatnosti jednotlivých faktur na zaplacení kupní ceny. Dovolatelka současně vychází z odlišných skutkových závěrů než odvolací soud tím, že činí z provedených důkazů vlastní skutková zjištění o řádném doručení žalobou označených faktur žalované před datem jejich splatnosti. Tím, že dovolatelka na svých odlišných skutkových zjištěních a závěrech buduje odlišný právní názor na věc v tom směru, že považuje svoji žalobu za důvodnou s tím, že prokázala prodlení žalované se zaplacením kupní ceny, nezpochybňuje ve skutečnosti právní posouzení věci odvolacím soudem (zamítnutí žaloby na zaplacení úroků z prodlení z důvodu neprokázání prodlení žalované se zaplacením kupní ceny), ale skutkové zjištění (doručení výzvy žalované k zaplacení kupní ceny), které bylo pro právní posouzení prodlení žalované s plněním rozhodující.
Dovolací soud však není oprávněn při zkoumání přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zabývat se jinými než právními otázkami a je vázán skutkovými zjištěními odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Skutkový stav věci a výsledky důkazního řízení nemohou před dovolacím soudem doznat změny.
Pokud odvolací soud v posuzované věci přijal skutkový závěr, že žalobou označené faktury nebyly doručeny žalované před datem jejich splatnosti, je tento závěr pro dovolací soud závazný.
Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska výtek, které žalobkyně uplatnila, nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, případně že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá – jak bylo výše vyloženo – přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta ve výši 7 500 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §16, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.), tedy celkem ve výši 7 575 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.
V Brně 20. dubna 2005
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu