ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.799.2005.1
sp. zn. 32 Odo 799/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ivana Meluzína ve věci žalobkyně A., spol. s r.o., proti žalované K. M., a.s., o zaplacení částky 30 214,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 15 C 28/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 26. října 2004 č. j. 15 Co 620/2004-68, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 28. června 2004 č. j. 15 C 28/2004-52 zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 30 214,90 Kč s 2% úrokem z prodlení od 19. 11. 2003 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 26. října 2004 č. j. 15 Co 620/2004-68 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby potvrdil, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že napadené rozhodnutí zjevně řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem, když současně nebyla posuzovaná otázka v praxi dovolacího soudu dosud uspokojivě vyřešena. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v hodnocení písemného oznámení o přechodu práv a závazků ze společnosti K., a.s., na žalovanou, které rozeslala svým obchodním partnerům, včetně žalobkyně. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud přerušil řízení, vyzval dovolatelku k podání ústavní stížnosti za účelem odstranění limitu přípustnosti dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) částkou 50 000 Kč v obchodních věcech a poté oba rozsudky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. l o. s. ř.).
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč.
V dané věci napadá žalobkyně rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 30 214,90 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byl nárok na náhradu škody podle obchodního zákoníku, když škoda měla žalobkyni vzniknout porušením zákonné oznamovací povinnosti žalované jako kupující ze smlouvy o prodeji podniku, stanovené v §477 odst. 4 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“). Vzhledem k tomu, že se jedná o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud se neztotožňuje s názorem dovolatelky, že ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. je v rozporu s ústavním zákonem. Dovolání žalobkyně proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2005
JUDr. Zdeněk Des,v.r.
předseda senátu