ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.818.2004.1
sp. zn. 32 Odo 818/2004-171
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce M. P., proti žalované B. K., o zaplacení 1 399 858 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 37 Cm 5/99, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. února 2004, č.j. 3 Cmo 180/2003-142, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 575 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. října 1999, č.j. 37 Cm 5/99-82, uložil původně žalovanému V. K. ve výroku I. zaplatit žalobci 850 517 Kč s 26% úrokem z prodlení z částky 626 941 Kč od 18. 10. 1998 do zaplacení a s 26% úrokem z prodlení z částky 223 576 Kč od 25. 10. 1999 do zaplacení, výrokem II. zamítl návrh žalobce na zaplacení částky 549 341 Kč s 26% úrokem z prodlení od 18. 10. 1998 do zaplacení a na zaplacení 26% úroku z prodlení z částky 223 576 Kč za dobu od 18. 10. 1998 do 24. 10. 1999; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení.
V průběhu odvolacího řízení V. K. zemřel a procesním nástupcem na straně žalovaného se stala jeho manželka B. K.
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. února 2004, č.j. 3 Cmo 180/2003-142, rozsudek prvního stupně v napadeném rozsahu ve výroku I., ohledně povinnosti žalované B. K. zaplatit žalobci 26% úrok z prodlení z částky 626 941 Kč od 18. 10. 1998 do zaplacení a 26% úrok z prodlení z částky 223 576 Kč od 25. 10. 1999 do zaplacení potvrdil, výrok II. soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná B. K. je povinna zaplatit žalobci 549 341 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, jinak zamítavý výrok ohledně příslušenství potvrdil; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl odmítnutí dovolání pro jeho opožděnost.
Podle ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o. s. ř.”). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle bodu 15. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 29. října 1999.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá tento rozsudek právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobce i žalované dne 8. dubna 2004. Právní moci tedy nabyl dne 8. dubna 2004.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta k podání dovolání skončila v daném případě v pondělí 10. května 2004, protože konec lhůty připadl na sobotu 8. května 2004. Žalovaná však podala dovolání až dne 3. června 2004.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 7 500 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §16, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.), tedy celkem ve výši 7 575 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.
JUDr. Kateřina Hornochová,v.r.
předsedkyně senátu