ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.1372.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1372/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce S. b. d. J. H., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému J. P., o zaplacení částky 33.850,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 5 C 262/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. července 2004, č. j. 7 Co 1531/2004-25, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 13. května 2004, č. j. 5 C 262/2004-16, odmítl jako opožděné odvolání žalovaného proti rozsudku téhož soudu ze dne 15. dubna 2004, č. j. 5 C 262/2004-9. K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 19. července 2004, č. j. 7 Co 1531/2004-25, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Současně účastníky poučil, že proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které je možno podat do dvou měsíců od jeho doručení u soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.
Dne 18. října 2004 podal žalovaný u soudu prvního stupně podání nazvané „Dovolání ve věci rozhodnutí Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 13. 5. 2004 č. j. 5 C 262/2004-16“, které je podle obsahu dovoláním proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu. Toto dovolání však není přípustné.
Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání upravují ustanovení §237 až 239 OSŘ. Napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé, a tak nepřipadá v úvahu přípustnost dovolání podle §237 OSŘ. Dovolání pak nemůže být přípustné ani podle §238, §238a a §239 OSŘ, jelikož z žádného z těchto ustanovení nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Jelikož z §236 OSŘ plyne, že přípustnost dovolání může být dána jen na základě zákona, nemůže skutečnost, že odvolací soud v rozporu s procesními předpisy poučil účastníky o tom, že dovolání přípustné je, přípustnost dovolání založit. Proto je zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než toto dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci, který by podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. ledna 2005
Vít Jakšič, v.r.
předseda senátu