ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.1420.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1420/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. P., zastoupeného, advokátem, proti žalované o. m. P., o zaplacení částky 103.669,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 11 C 99/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2004, č. j. 14 Co 113/2004-21, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 14. dubna 2004, č. j. 14 Co 113/2004-21, Městský soud v Praze změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. února 2004, č. j. 11 C 99/2003-10, tak, že přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I.), a současně rozhodl, že předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Mgr. J. J. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci (výrok II.).
Proti výroku II. podal žalobce dovolání, v němž trval na tom, že Mgr. J. je vůči němu podjatý a z tohoto důvodu nemůže v řízení nestranně postupovat.
Podle §103 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), který ve smyslu §243c odst. 1 OSŘ platí i pro řízení u dovolacího soudu, přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Mezi tyto tzv. podmínky řízení patří mimo jiné i to, aby byla dána funkční příslušnost soudu k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí jiného soudu. Není-li tato funkční příslušnost v občanském soudním řádu upravena, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který je nutno řízení podle §104 odst. 1 věty prvé OSŘ zastavit.
Žalobce svým dovoláním napadá výrok, jímž Městský soud rozhodl podle §16 odst. 1 OSŘ, tedy jako nadřízený soud. Podle §236 odst. 1 OSŘ však je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu. Již ve stanovisku pléna Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 1996, sp. zn. Plsn 1/96, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 48/1996, bylo vysvětleno, že pojmy „nadřízený soud“ a „odvolací soud“ nelze zaměňovat. Jestliže tedy dovolání žalobce nesměřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, nýbrž proti rozhodnutí soudu nadřízeného, jde právě o případ, kdy není funkční příslušnost k projednání tohoto opravného prostředku procesním předpisem upravena. Proto nezbylo, než podle §104 odst. 1 věty prvé ve spojení s §243c odst. 1 OSŘ řízení o něm zastavit (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, sešit 14/1997, pod č. 112).
O nákladech tohoto řízení Nejvyšší soud ČR nerozhodoval, jelikož jeho rozhodnutím řízení nekončí (§151 odst. 1 věta před středníkem OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2005
Vít Jakšič,v.r. předseda senátu