Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.03.2005, sp. zn. 33 Odo 257/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.257.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.257.2005.1
sp. zn. 33 Odo 257/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. V., proti žalované B. a f. s. D. s. r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 14.700,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 19 C 71/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. září 2004, č. j. 59 Co 42/2004-72, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 8. září 2004, č. j. 59 Co 42/2004-72, potvrdil Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. února 2004, č. j. 19 C 71/2001-45, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 14.700,- Kč, a ve výroku o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce nezastoupený advokátem dovolání, které však není přípustné. Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jenOSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Napadeným výrokem ve věci samé bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 14.700,- Kč, a tak i kdyby byly splněny podmínky §237 odst. 1 OSŘ, v němž je upravena přípustnost dovolání proti meritorním rozhodnutím odvolacího soudu, brání přípustnosti dovolání žalobce ustanovení §237 odst. 2 písm. a) OSŘ. Podle něj totiž dovolání podle odst. 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, rovněž není přípustné (srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003), a tak nezbývá než konstatovat, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než toto dovolání podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) OSŘ odmítnout, aniž bylo třeba činit kroky k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 OSŘ). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. března 2005 Vít Jakšič,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/30/2005
Spisová značka:33 Odo 257/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.257.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20