ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.374.2005.1
sp. zn. 33 Odo 374/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně J. O., proti žalovanému Ing. J. K., zastoupenému JUDr. Z. R., advokátem, o zaplacení 491.963,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 156/93, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2003, č. j. 18 Co 538, 539/2003-105, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. listopadu 2003, č. j. 18 Co 538/2003, 8 Co 539/2003-105, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. května 2002, č. j. 14 C 156/93-80 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 23. dubna 2003, č. j. 14 Co 156/93-90, jimiž bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o odvolání žalovaného směřující proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. února 2001, č. j. 14 C 156/93-65, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítal, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřuje v tom, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla doručena neúčinně jak jeho zástupci, tak jemu samotnému. Šlo totiž o úkon, který měl vykonat v řízení sám odvolatel, jenž se však v místě svého bydliště prokazatelně dlouhodobě ze zdravotních důvodů nezdržoval. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným), není však v dané věci přípustné.
Vzhledem k tomu, že usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalovaného pro nezaplacení soudního poplatku, není rozhodnutím ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto), lze přípustnost dovolání, které směřuje proti takovému rozhodnutí, uvažovat pouze z pohledu ustanovení §239 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu.
Podle §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
Jak je ze shora citovaného ustanovení §239 o. s. ř. zřejmé, případ, kdy odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně zastavil odvolací řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku z odvolání – tak, jak tomu bylo v posuzovaném případě - není v tomto ustanovení uveden. Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Dovolací soud proto dovolání žalovaného bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.), aniž se jím mohl zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni, která by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. dubna 2005
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu