ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.662.2005.1
sp. zn. 33 Odo 662/2005-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně m. č. P., proti žalované R. H., o zaplacení částky 60.001,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 149/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2004, č. j. 64 Co 508/2003-47, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem pro zmeškání ze dne 20. května 2003, č. j. 7 C 149/2003-19, ve znění opravného usnesení ze dne 4. září 2003, č. j. 7 C 149/2003-38, zamítl návrh na přerušení řízení, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 60.001,- Kč se specifikovaným příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. března 2004, č. j. 64 Co 508/2003-47, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (ve znění opravného usnesení) ve výroku o věci samé, ve výroku o nákladech řízení jej zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Usnesením ze dne 18. května 2004, č. j. 7 C 149/2003-50, soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení účastníků a o odměně advokátky, která byla ustanovena zástupcem žalované pro řízení usnesením odvolacího soudu ze dne 5. února 2004, č. j. 65 Co 508/2003-42.
Rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, napadla žalovaná dovoláním , jehož přípustnost opřela o §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., a uplatnila v něm dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Podle článku II, bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 4. 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. 3. 2004, Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k dovolání nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.). Podle §240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že zástupkyni žalované JUDr. Evě Hromadové byl rozsudek odvolacího soudu doručen do vlastních rukou dne 7. 5. 2004 (srovnej dodejku o doručení zásilky na čl. 49 spisu). Účastníci byli v napadeném rozsudku poučeni o lhůtě k dovolání i o soudu, u něhož se dovolání podává. Dovolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 30. 7. 2004 a soudu prvního stupně došlo dne 2. 8. 2004.
S přihlédnutím k §57 odst. 2 větě první o. s. ř. počala dvouměsíční dovolací lhůta plynout dne 7. 5. 2004 (kdy byl napadený rozsudek doručen zástupkyni žalované) a její poslední den připadl na středu 7. 7. 2004. Dovolání podané k poštovní přepravě teprve dne 30. 7. 2004 je za této situace dovoláním evidentně opožděným. Přitom žádný z případů uvedených v §240 odst. 3 o. s. ř., jež upravující zachování dovolací lhůty, nenastal. Pro úplnost pak lze dodat, že vzhledem k opožděně podanému dovolání nebyla v tomto případě ve smyslu §241b odst. 2 o. s. ř rozhodná okolnost, že podmínka povinného advokátního zastoupení pro dovolací řízení podle §241 o. s. ř. splněna nebyla (zastupování žalované JUDr. Evou Hromadovou skončilo pravomocným skončením řízení).
Dovolací soud z uvedených důvodů pozdě podané dovolání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat (§243b odst. 5 věta první a §218a o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo proti žalované.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
JUDr. Blanka Moudrá,v. r.
předsedkyně senátu