ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.71.2003.1
sp. zn. 33 Odo 71/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobců a) Ing. J. H. a b) E. H., zastoupených, advokátem, proti žalovanému J. V., o zaplacení částky 200.000,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 2 C 797/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. října 2002, č. j. 5 Co 1879/2002-179, takto:
I. Řízení o dovolání žalovaného se zastavuje.
II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se po žalovaném domáhali zaplacení 200.000,- Kč s tím, že tato částka představuje část smluvní pokuty, která byla účastníky sjednána ve smlouvě o dílo pro případ prodlení zhotovitele (žalovaného) s odevzdáním díla objednatelům (žalobcům).
Okresní soud ve Strakonicích (v pořadí třetím) rozsudkem ze dne 14. května 2002, č. j. 2 C 797/99-163, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 200.000,- Kč a na nákladech řízení 59.681,30 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 9. října 2002, č. j. 5 Co 1879/2002-179, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům 200.000,- Kč potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Současně pak rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl ve věci samé, podal žalovaný dovolání, v němž - po velmi podrobné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení před soudy obou stupňů - vytkl odvolacímu soudu, že při právním posouzení věci neshledal významným zjištění, že žalobci vůči žalovanému nesplnili smluvní povinnost poskytnout mu součinnost v podobě dodání potřebné stavební dokumentace ověřené příslušným stavebním úřadem včetně stavebního povolení, aby mohl jako dodavatel stavebního díla stavbu zajišťovat. Připomněl, že právě skutečnost, že písemná smlouva o dílo byla vyhotovena pouze účelově, přičemž žádná ze smluvních stran nevěnovala jednotlivým smluvním ujednáním patřičnou pozornost, vedla odvolací soud k tomu, že změnil nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně ve prospěch žalovaného. Z uvedených důvodů dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Ze zprávy Okresního soudu ve Strakonicích bylo zjištěno, že dovolatel J. V., narozený dne 20. 12. 1936, dne 10. 10. 2003 zemřel bez zanechání závěti. Všichni jeho dědici dědictví odmítli a přicházel tak v úvahu postup stanovený v §462 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Obvyklá cena majetku žalovaného byla určena částkou 40.134,- Kč, jeho dluhy částkou 892.968,10 Kč (§175o o. s. ř.). Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 5. 1. 2005, 15 D 881/2003-91, bylo rozhodnuto, že dědictví po J. V. je předluženo o 852.834,10 Kč a že se schvaluje dohoda účastníků dědického řízení, podle které hotovost ve výši 20.134,- Kč byla přenechána … pojišťovně a vrak osobního automobilu v ceně 20.000,- Kč Finančnímu úřadu ve S. na částečnou úhradu jejich pohledávek; pohledávky ostatních věřitelů (mezi nimi i pohledávka žalobců ve výši 479.405,- Kč) uhrazeny nebyly; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 2. 2005.
Protože stát, jemuž dědictví připadlo podle §462 ObčZ a který z něho nic nenabyl, neodpovídá za dluhy žalovaného (srov. §470 odst. 1 a §472 odst. 1 ObčZ) a protože za dluhy žalovaného nemohou odpovídat ani jeho věřitelé, kteří dědictví převzali k úhradě svých pohledávek za žalovaným, nebylo možné v dovolacím řízení pokračovat, neboť tu není nikdo, kdo by po smrti žalovaného vstoupil do jeho práv a povinností, o něž v posuzované věci jde. Nejvyšší soud ČR proto dovolací řízení podle ustanovení §243c a §107 odst. 1 a 5 o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. , neboť žalobcům v tomto řízení náklady nevznikly a ani tu není nikdo, komu by mohla být povinnost k náhradě nákladů řízení uložena.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2005
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu