ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.886.2004.1
sp. zn. 33 Odo 886/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobců a) J. L. a b) E. L., zastoupených, advokátkou, proti žalovanému S. P., zastoupenému, advokátkou, o zaplacení částky 85.710,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení částky 20.578,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 6 C 161/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 15. dubna 2004, č. j. 15 Co 173/2004-179, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 9. prosince 2003, č. j. 6 C 161/2000-154, uložil žalovanému „povinnost zaplatit žalobcům (oprávněným) společně a nerozdílně částku 67.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení p.a. od 17. 7. 2000 do zaplacení a částku 18.710,- Kč s 10 % úrokem z prodlení p.a. od 9. 11. 2000 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku“, zamítl žalobu o zaplacení dalších 10 % úroků z prodlení p.a. z částky 18.710,- Kč ode dne podání žaloby 27. 9. 2000 do 8. 11. 2000, zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby žalobci byli povinni zaplatit žalovanému částku 20.578,90 Kč s 10 % úrokem z prodlení p.a. od 30. 1. 2001 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 15. dubna 2004, č. j. 15 Co 173/2004-179, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (kromě odvoláním nedotčeného výroku, jímž byla žaloba žalobců částečně zamítnuta).
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Jelikož je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jehož prostřednictvím lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým je možno vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel namítá z hlediska výkladu §642 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „obč. zák.“), že odvolací soud nesprávně posoudil rozsah a kvalitu nedokončeného díla, že závěr o nulové hodnotě provedeného díla a o jeho bezcennosti pro žalobce - objednatele je v rozporu s provedenými důkazy. Dále mu vytýká, že odmítal provést jakékoli důkazy, kterými by dovolatel dokázal, že dílo nebylo demontováno v celém rozsahu, a předkládá svou verzi skutku prokazující podle jeho přesvědčení vznik bezdůvodného obohacení na straně žalobců. Podle obsahového vylíčení těchto námitek uplatnil dovolatel ve skutečnosti dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. V případě, že je přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. teprve zvažována, nemá však námitka směřující proti skutkovému stavu věci žádnou právní relevanci a dovolacímu soudu nepřísluší z hlediska takových výtek správnost rozhodnutí odvolacího soudu zkoumat.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobcům v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalovanému právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 8. února 2005
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu