ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.943.2005.1
sp. zn. 33 Odo 943/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně E. B., proti žalovanému P. H., o zaplacení částky 300.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 178/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2005, č. j. 28 Co 5/2005-90, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. července 2004, č. j. 16 C 178/2003-49, výrokem I. uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 296.400,- Kč s 2% úrokem od 1. 8. 2003 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. zamítl žalobu o zaplacení částky 3.600,- Kč s 2% úrokem od 1. 8. 2003 do zaplacení, výrokem III. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek a výrokem IV. o náhradě nákladů řízení.
Na základě odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. dubna 2005, č. j. 28 Co 5/2005-90, zastavil řízení co do částky 100.000,- Kč s příslušenstvím, přičemž v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Ve zbývající části napadený vyhovující výrok ve věci samé, stejně jako výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, jímž napadla pouze výroky o nákladech řízení. Navrhla, aby byl rozsudek v téchto výrocích zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§10a OSŘ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.
Rozhodnutí o nákladech řízení má vždy povahu usnesení, a to i v případě, že je začleněno do rozsudku a stává se tak formálně jeho součástí (§167 odst. 1 OSŘ). Proto je třeba přípustnost dovolání proti němu zvažovat z hlediska úpravy přípustnosti dovolání proti usnesení. Ta je obsažena v ustanoveních §237 až §239 OSŘ. Přípustnost podle §237 OSŘ dána být nemůže, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003). Přípustnost dovolání proti nákladovým výrokům pak není založena ani ustanoveními §238, §238a a §239 OSŘ, jelikož tyto výroky nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Dovolacímu soudu tedy nezbylo, než podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) OSŘ dovolání odmítnout, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni, která by podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 21. září 2005
Vít Jakšič, v.r.
předseda senátu