ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.10.2005.1
sp. zn. 4 Tz 10/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 15. února 2005 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. M., proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2003, sp. zn. 7 T 102/2002, a podle §268 odst. 2 tr. ř. a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2003, sp. zn. 7 T 102/2002, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 8. 1. 2004, sp. zn. 7 T 102/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §340b odst. 1 a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. M.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pobyla podkladu.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 7 T 102/2002, byl obviněný A. M. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že v době od 4. 4. 2001 do 4. 6. 2001 v O., H. a v K., okr. K., v sedmi případech na různých poštách, a to pětkrát v O., jedenkrát v H., jedenkrát v K. a ve dvou případech v bankomatu Komerční banky, a.s. v O., ač věděl, že má na svém postžirovém účtu, který si založil dne 22. 3. 2001 na poště v O., okr. K., uloženu částku ve výši 189,04 Kč, přesto, veden snahou neoprávněně se obohatit, postupně celkem v devíti případech vylákal vždy na základě postkarty – pětkrát peněžní částku ve výši 1.000,- Kč na hotovosti a čtyřikrát peněžní částku ve výši 500,- Kč na hotovosti, tj. částku v celkové výši 7.000,- Kč, kterou použil pro svou potřebu, a to přesto že byl řádně seznámen s Obchodními podmínkami pro postžirové účty a věděl, že s prostředky na účtu nemůže (správně může) disponovat pouze do výše minimálního zůstatku, tj. do částky 200,- Kč, kdy tímto svým jednáním způsobil Československé obchodní bance, a.s., divizi Poštovní spořitelna, pracoviště O., škodu v celkové výši 6.810,96 Kč.
Za to byl obviněnému v sazbě §250 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 3 a §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Předmětný trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 11. 9. 2002, a právní moci nabyl téhož dne.
Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2003, sp. zn. 7 T 102/2002, byl obviněnému podle §340b odst. 1 tr. ř. za použití §45a odst. 4 tr. zák. přeměněn trest obecně prospěšných prací v délce 200 hodin z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 7 T 102/2002, v trest odnětí svobody v trvání 100 dnů, pro jehož výkon byl obviněný podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci téhož dne. Citované usnesení bylo podle §131 odst. 1 tr. ř. opravováno dalším usnesením téhož soudu ze dne 8. 1. 2004, sp. zn. 7 T 102/2002, které nabylo právní moci dne 20. 1. 2004.
Proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2003, sp. zn. 7 T 102/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného A. M. Vytýká v ní, že tímto usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §340b odst. 1 tr. ř., §45a odst. 3, 4 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Ve svém mimořádném opravném prostředku vytkl ministr spravedlnosti Okresnímu soudu v Karviné, že napadeným usnesením byl přeměněn trest obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, i když v době vydání tohoto usnesení trest obecně prospěšných prací již neexistoval, protože byl zrušen rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 34/2002. Tato skutečnost přitom byla samosoudkyni známa, neboť opis rozsudku Okresního soudu v Karviné je součástí napadeného trestního spisu.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného A. M. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle ustanovení §340b odst. 1 tr. ř. o přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.
Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudkyně Okresního soudu v Karviné se uvedenými zákonnými ustanoveními důsledně neřídila.
Ze spisu Okresního soudu v Karviné, sp. zn. 7 T 102/2002, vyplývá, že samosoudkyně tohoto soudu vydala dne 13. 8. 2002 trestní příkaz, jímž uznala obviněného A. M. vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., za což mu uložila trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.
Usnesením ze dne 6. 1. 2003 nařídil Okresní soud v Karviné podle §336 odst. 2 tr. ř. odsouzenému A. M. výkon trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, spočívající v pracích ve prospěch města při údržbě veřejných prostranství, úklidu, údržby veřejných budov a komunikací nebo jiných prací sledujících obecný prospěch. Obviněný byl rovněž poučen o své povinnosti dostavit se k Městskému úřadu v O. k projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací.
Dne 13. 11. 2003 podala probační úřednice Probační a mediační služby České republiky, středisko Havířov Okresnímu soudu v Karviné návrh na přeměnu trestu obecně prospěšných prací uložených obviněnému A. M. trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 7 T 102/2002, který odůvodnila tím, že obviněný nejenže uložený trest nevykonal, ale jeho výkon dosud ani nezapočal.
Na podkladě tohoto podnětu samosoudkyně Okresního soudu v Karviné podle §340b odst. 1 tr. ř. nařídila ve věci veřejné zasedání. Ve veřejném zasedání konaném dne 15. 12. 2003 provedla mimo jiné důkaz spisem 7 T 102/2002. Součástí tohoto spisu je rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 34/2002, z něhož je zřejmé, že obviněný A. M. byl odsouzen tímto okresním soudem pro trestný čin krádeže podle ustanovení §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., za což mu byl uložen v sazbě §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Tímto rozhodnutím byl současně zrušen výrok o trestu uložený trestním příkazem Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 7 T 102/2002 (viz č. l. 43 – 46 spisu), jakož i všechna rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Vzhledem k tomu, že v písemně vyhotoveném rozhodnutí tohoto usnesení byla písařská chyba spočívající v tom, že v záhlaví usnesení bylo uvedeno nesprávné datum vynesení rozhodnutí 29. 7. 2003, ač rozhodnutí bylo učiněno dne 15. 12. 2003, vydala samosoudkyně dne 8. 1. 2004 opravné usnesení ve smyslu §131 odst. 1 tr. ř., kde byla zřejmá nesprávnost opravena. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20. 1. 2004.
Z argumentace výše uvedené je zřejmé, že době, kdy samosoudkyně nařizovala veřejné zasedání, a poté rozhodovala o přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody, neexistoval již zákonný podklad k tomuto procesnímu postupu, t. j. výrok o trestu v trestním příkazu ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 7 T 102/2002.
Samosoudkyně Okresního soudu v Karviné porušila zákon v ustanovení §340b odst. 1 tr. ř., neboť pro nařízení veřejného zasedání neexistovaly zákonné předpoklady a také ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť nezjistila skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a který byl nezbytný pro její rozhodnutí, a tato nesprávně a neúplně provedená skutková zjištění se promítla i do vadného hodnocení důkazů.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyslovil Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 2003, sp. zn. 7 T 102/2002, a v řízení, které mu předcházelo byl porušen zákon v ustanoveních §340b odst. 1 tr. ř. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. M.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Pokud jde o usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 6. 1. 2003 sp. zn. 7 T 102/2002, jímž podle §336 odst. 2 tr. ř. byl obviněnému nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací, byť bylo učiněno až po vydání rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 34/2002, jímž byl obviněnému A. M. uložen souhrnný trest a zrušen výrok o trestu z trestního příkazu téhož soudu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. 7 T 102/2002, bylo toto usnesení zrušeno jako usnesení obsahově navazující v souvislosti s užitím ustanovení o souhrnném trestu citovaným rozsudkem sp. zn. 5 T 34/2002. Nejde tedy o rozhodnutí obsahově navazujícím na usnesení, jež je napadeno stížností pro porušení zákona a zrušující ustanovení §269 odst. 2 tr. ř. se na ně nevztahuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á