ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.11.2005.1
sp. zn. 4 Tz 11/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. února 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. S., proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. S.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu ohledně obviněného R. S. .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Sokolově se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný R. S. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. 2 T 52/2003, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 17. 3. 2003 kolem 17.00 hodin v H., okres S., v ulici D., řídil osobní automobil tovární značky OPEL KADETT bez registrační značky, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odboru vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, čj. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 15. 5. 2003.
Dále byl obviněný R. S. odsouzen rovněž rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003, jenž nabyl právní moci dnem vyhlášení, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil dne 2. 5. 2003 v 00.25 hod. v H., okres S., ulice H., kde řídil osobní automobil tovární značky ŠKODA 105, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odboru vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, č. j. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. 2 T 52/2003.
Následně byl pak obviněný R. S. uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 2 T 110/2003, a to trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3 tr. zák. a pokračujícím trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jichž se dopustil následujícím způsobem:
1. Společně s D. M., J. B., M. K. H. a M. S. dne 3. 2. 2003, v době kolem 5.00 hod. v H., D. Č., část N. R., okres S., po předchozí domluvě vytrhali dřevěné plaňky oplocení u rodinného domu, poté vnikli na pozemek rodinného domu, kde za pomoci přineseného krumpáče udělali otvor do bočních dveří garáže, ze které odcizili kanystr s obsahem 22 litrů benzínu a 9 kg balení pracího prášku zn. TENZA, poté pomocí krumpáče vypáčili plastové dveře vedoucí z terasy do kuchyně, kde odcizili ozdobné naběračky a soupravu šesti kusů kuchyňských nožů, při vyhledávání dalších věcí k odcizení byli vyrušeni majitelem domu V. M., z místa utekli, uvedené věci vzali s sebou, čímž majitelům V. a V. M. způsobili odcizením věcí škodu ve výši nejméně 1 438,- Kč a poškozením oplocení a zařízení domu způsobili další škodu ve výši 2 800,- Kč. Tohoto jednání se obviněný R. S. dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. 5 T 287/97, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který vykonal dne 1. 9. 2002.
2. Obviněný R. S. sám dne 6. 5. 2003 kolem 19.40 hod. po místní účelové komunikaci v obci H., na okrese S., řídil malý motocykl zn. Babeta, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odbor vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, č. j. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl uložen mimo jiné zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.
3. Jmenovaný obviněný sám dne 9. 5. 2003 kolem 20.30 hod. po místních komunikacích v obci H., okres S., řídil osobní automobil tovární zn. Škoda 105 L , a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odbor vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, č. j. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl uložen mimo jiné zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.
Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 1. 7. 2004.
Prakticky souběžně byl obviněný R. S. souzen a odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, pro pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., jehož se dopustil společně s J. Č. a Š. Č. v B., okr. S., dne 31. 7. 2001 kolem 01.25 hodin, kdy po vypáčení pravého křídla vrat a poškození zámku Fab, čímž způsobili škodu ve výši 270,- Kč, vnikli do řadové garáže v prostoru u hřbitova v úmyslu odcizit zde věci, které by se daly zpeněžit, přičemž žádné věci neodcizili, neboť byli vyrušeni a následně zajištěni hlídkou Obvodního oddělení Policie ČR H.. Násilným vniknutím do garáže J. R., bytem B., způsobili škodu ve výši 270,- Kč a daného jednání se obžalovaný R. S. dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 6 T 14/99, odsouzen za trestný čin podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, který do 31. 7. 2001 nevykonal.
Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Tento rozsudek ohledně obviněného nabyl právní moci dne 12. 3. 2004.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. S., a to proti posledně citovanému rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2002, sp. zn. 4 T 183/2001. Tímto rozsudkem byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného.
Obviněný R. S. byl totiž rovněž odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 2 T 110/2003, který nabyl právní moci dne 1. 7. 2004, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3 tr. zák. a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let nepodmíněně a trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Proto Okresní soud v Sokolově ve věci sp. zn. 4 T 183/2001 pochybil, když nevyčkal právní moci rozsudku téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003 a ve výroku o trestu opětovně nesprávně zrušil v té době ještě nepravomocně zrušený rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Tento výrok o uložení souhrnného trestu v napadeném rozsudku proto nemůže obstát.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného R. S. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu, a aby bylo následně postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 4 T 183/2001, Nejvyšší soud zjistil, že okresní soud byl o předchozím nepravomocném odsouzení obviněného týmž okresním soudem informován, neboť obviněný u hlavního líčení uvedl, že byl nepravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a podal si v této věci odvolání. Přesto si okresní soud k hlavnímu líčení spis ani opis doposud nepravomocného rozsudku téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003 neopatřil, a proto nezjistil, že jiný senát téhož soudu dne 10. 2. 2004 nepravomocně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003.
Vzhledem k tomu, že si okresní soud uvedenou skutečnost neprověřil, rozhodoval na základě neúplných důkazů, jakož i nedostatečně zjištěného skutkového stavu ( viz ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. ) právě ve vztahu k ukládanému trestu. V důsledku tohoto pochybení pak okresní soud obviněnému uložil souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 2 T 83/2003, jenž byl v té době zatím nepravomocně zrušen rozsudkem téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003, kterým byl obviněnému ukládán rovněž trest souhrnný.
Z výše uvedených rozhodnutí je zřejmé, že obviněný spáchal poprvé trestnou činnost v napadené věci Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 4 T 183/2001, a to dne 31. 7. 2001. Poté se obviněný dopustil trestného činu dne 3. 2. 2003 ve věci téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003, následně pak dne 17. 3. 2003 ve věci téhož soudu sp. zn. 2 T 52/2003. Poté dne 2. 5. 2003 ve věci stejného soudu sp. zn. 2 T 83/2003 a dne 6. 5. 2003 i dne 9. 5. 2003 v již zmíněné věci sp. zn. 2 T 110/2003. První odsuzující rozhodnutí pak bylo obviněnému vyhlášeno rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 5. 2003, pod sp. zn. 2 T 52/2003. Z tohoto zjištění lze vyslovit závěr, že trestný čin obviněného spáchaný dne 31. 7. 2001 byl k ostatním shora uvedeným trestným činům obviněného ve vztahu vícečinného souběhu a obviněnému měl být tudíž uložen jeden souhrnný trest za veškerou sbíhající se trestnou činnost, a to až poté, co rozsudek sp. zn. 2 T 110/2003 nabyl právní moci, jíž měl soud ve věci sp. zn. 4 T 183/2001 vyčkat.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. S., když ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. o souhrnném trestu bylo na obviněného důvodné aplikovat, ale způsobem jak byl popsán shora v tomto rozsudku a nikoliv tak, jak to okresní soud učinil. Podle §269 odst. 2 tr. ř. byl napadený rozsudek zrušen ve výroku o trestu ohledně obviněného R. S., a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak byla věc přikázána Okresnímu soudu v Sokolově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To jinými slovy znamená, že okresní soud si vyžádá nový opis z rejstříku trestů obviněného a na základě všech relevantních důkazních materiálů, včetně všech potřebných přílohových trestních spisů nově rozhodne o odpovídajícím trestu za sbíhající se trestnou činnost obviněného, popř. postupem podle §37 tr. zák. upustí od uložení souhrnného trestu, pokud učiní závěr, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného i to, že je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c