ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.12.2005.1
sp. zn. 4 Tz 12/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. února 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. S.,, proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného L. S.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Chebu se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 7 T 127/2003, byl obviněný L. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 23. 9. 2003, za což byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §314e odst. 2 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Trestní příkaz byl obviněnému L. S. doručen dne 9. 2. 2004 a právní moci nabyl dne 18. 2. 2004.
Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, byl obviněný L. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 6. 1. 2004, a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 26. 1. 2004, za což byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2,5 roku. Dále byl obviněnému L. S. podle §49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 7 T 127/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Trestní příkaz byl obviněnému L. S. doručen dne 25. 8. 2004 a právní moci nabyl dne 25. 8. 2004.
Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 5 T 55/2004, byl obviněný L. S. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr zák., kterého se dopustil jednáním dne 15. 4. 2004, za což byl odsouzen podle §314d odst. 2 písm. b) tr. ř., §45 odst. 1, §45a odst. 1 tr. zák. a §171 odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 180 hodin. Dále byl obviněnému L. S. podle §49 odst. 1 tr. zák. a §314d odst. 2 písm. c) tr. ř. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 15 měsíců. Trestní příkaz byl obviněnému L. S. doručen dne 25. 8. 2004 a právní moci nabyl dne 25. 8. 2004.
Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004, byl obviněný L. S. uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době od 16. 1. 2003 do 23. 1. 2003, dále pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době od 12. 5. 2003 do 13. 5. 2003 a od 20. 6. 2003 do 22. 6. 2003, a dále byl uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §237 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterých se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době od 1. 9. 2003 do 16. 9. 2003 a od 7. 9. 2003 do 11. 9.2003. Za výše uvedená jednání a za sbíhající se trestné činy, jimiž byl pravomocně uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, byl obviněný L. S. podle §238 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle §60a odst. 1, odst. 2 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a zároveň byl nad obviněným vysloven dohled. Podle §60a odst. 3 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil a možností uhradil způsobenou škodu. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále byl obviněnému L. S. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 9. 2004. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto i o náhradě škody ohledně poškozeného W. B.
Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, byl obviněný L. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil jednáním v blíže nezjištěné době od 22.00 hodin dne 2. 1. 2004 do 15.40 hodin dne 3. 1.2004. Za to byl obviněný L. S. podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3,5 roku. Dále byl obviněnému L. S. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Trestní příkaz byl obviněnému L. S. doručen dne 21. 10. 2004 a právní moci nabyl dne 30. 10. 2004.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. S. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §35 odst. 2 tr. zák. a §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že samosoudkyně Okresního soudu v Chebu zapříčinila porušení zákona ve výše uvedených ustanoveních v neprospěch obviněného, neboť zrušila v rámci ukládání souhrnného trestu trest, který již byl pravomocně zrušen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004, čímž se stalo, že obviněný byl za jednu trestnou činnost odsouzen dvěma rozhodnutími. Ministr spravedlnosti dále namítá, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu měl být správně uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. k trestu z rozsudku Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 7 T 40/2004 a k trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 5 T 55/2004, neboť trestná činnost ve věci, ve které bylo rozhodováno, byla spáchána dříve, než nastaly účinky spojené s vyhlášením odsuzujícího rozsudku za jiný trestný čin.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. S. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Nejvyšší soud se předně zabýval námitkou ministra spravedlnosti, že trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, měl být uložen souhrnný trest ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 7 T 40/2004 a k trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 5 T 55/2004.
Obviněný L. S. byl trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 7 T 127/2003, doručeným obviněnému 9. 2. 2004 odsouzen pro trestný čin krádeže spáchaný 23. 9. 2003, dále byl trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, doručeným obviněnému 25. 8. 2004 uznán vinným trestným činem krádeže, kterého se dopustil jednáním ze dne 6. 1. 2004, a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí, kterého se dopustil jednáním ze dne 26. 1. 2004, dále byl rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004, uznán vinným jednak trestným činem krádeže, kterého se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době od 16. 1. 2003 do 23. 1. 2003, dále pokračujícím trestným činem krádeže, kterého se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době od 12. 5. 2003 do 13. 5. 2003 a od 20. 6. 2003 do 22. 6. 2003, a dále byl uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže a porušování domovní svobody, kterých se dopustil jednáním v přesně nezjištěné době od 1. 9. 2003 do 16. 9. 2003 a od 7. 9. 2003 do 11. 9. 2003, a trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, doručeným obviněnému 21. 10. 2004, byl obviněný L. S. uznán vinným trestným činem krádeže, kterého se dopustil jednáním v blíže nezjištěné době od 22.00 hodin dne 2. 1. 2004 do 15.40 hodin dne 3. 1. 2004. Z uvedeného je zřejmé, že všechny uvedené trestné činy byly obviněným L. S. spáchány dříve, než byl než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek či doručen trestní příkaz za jiný jeho trestný čin, a proto jsou tyto trestné činy ve vztahu souběhu.
Za této situace měl být obviněnému L. S. rozhodnutím Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 2 T 41/2004, správně uložen souhrnný trest za všechny uvedené trestné činy při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004, jakož i výroků o trestech z trestních příkazů Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004 a ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 7 T 127/2003, podle zásad uvedených v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák.
Námitce ministra spravedlnosti, že trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, měl být uložen souhrnný trest také ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 5 T 55/2004, nelze přisvědčit. Obviněný L. S. se jednání, pro které byl odsouzen výše citovaným trestním příkazem, dopustil dne 15. 4. 2004, tedy poté, co byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, resp. doručen 9. 2. 2004 trestní příkaz Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 7 T 127/2003, za jiný jeho trestný čin, a proto nejsou tyto trestné činy ve vztahu souběhu.
S ohledem na skutečnost, že trest ve věci vedené pod sp. zn. 7 T 40/2004 byl obviněnému L. S. uložen rozsudkem, Okresní soud v Chebu měl ve věci rozhodovat rozsudkem, vydání trestního příkazu bylo s ohledem na ustanovení §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. vyloučeno.
Při svém rozhodování by se měl soud zabývat také otázkou, zda se v případě některých skutků nejedná o dílčí útok pokračujícího trestného činu, případně uložit také společný trest podle §37a tr. zák.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 2 T 41/2004 vyplývá, že Okresní soud v Chebu v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, zejména další trestní spisy Okresního soudu v Chebu týkající se předchozí trestné činnosti obviněného L. S. Okresní soud v Chebu věděl, a to z lustra na obžalobě (č. l. 64), že se proti obviněnému vede u téhož soudu další trestní řízení, ale neučinil potřebné kroky ke zjištění, v jakém stadiu se věc nachází a zda již ve věci bylo vydáno rozhodnutí. Okresní soud v Chebu tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného L. S.
Důsledkem tohoto pochybení Okresního soudu v Chebu pak bylo i to, že v rámci ukládání souhrnného trestu trestním příkazem Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 2 T 41/2004, byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, který však již byl pravomocně zrušen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004, čímž se stalo, že obviněnému L. S. byl dvakrát uložen trest za tutéž trestnou činnost. Z uvedeného vyplývá, že obviněnému byl dvakrát uložen trest za trestné činy krádeže a maření výkonu úředního rozhodnutí, kterých se dopustil dne 6. 1. 2004 a dne 26. 1.2004. Stalo se tak jednak trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004 a jednak rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004.
Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 1. 10. 2004, sp. zn. 2 T 41/2004, byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného L. S., napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Chebu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby postupoval podle §35 odst. 2 tr. zák. a §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. a uložil obviněnému rozsudkem souhrnný trest ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 7 T 40/2004 a k trestním příkazům Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 10. 2003, sp. zn. 7 T 127/2003 a ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 3 T 33/2004, a aby při rozhodování o trestu obviněného L. S. respektoval všechna další zákonná ustanovení, zejména §37a tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného L. S., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. J. P.