ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.127.2005.1
sp. zn. 4 Tz 127/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. září 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. L., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák., §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného V. L.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Opavě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, byl obviněný V. L. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 10. 9. 2004, za což byl podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 roků. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 10. 2004, když jak obviněný, tak státní zástupce se vzdali práva odvolání.
Trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, byl obviněný V. L. uznán vinným jednak trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a jednak trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním ze dne 17. 7. 2004, za což byl podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, odst. 2, §45a odst. 1 a §35 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému V. L. doručen dne 25. 1. 2005 a právní moci nabyl dne 3. 2. 2005.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. L. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §36, §45a odst. 1, §35 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 a §314e odst. 4 písm. c) tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Opavě v dané trestní věci napadeným trestním příkazem porušil zákon v neprospěch obviněného, neboť souhrn dosud nevykonaných trestů obecně prospěšných prací představuje 700 hodin, a tedy přesahuje nejvyšší přípustnou výměru trestu stanovenou zákonem pro tento druh trestu. Vzhledem k tomu, že trestní příkaz Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, byl obviněnému doručen dne 25. 1. 2005 a byl odsuzován pro trestnou činnost, kterou spáchal dne 17. 7. 2004, měl být uložen trest souhrnný k rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, avšak s ohledem na §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. rozsudkem, nikoli trestním příkazem. Dále uvedl, že Okresní soud v Opavě obdržel obžalobu na V. L. v této trestní věci dne 3. 11. 2004. O vydání trestního příkazu bylo rozhodnuto dne 20. 12. 2004, aniž by soud na obviněného vyžádal aktualizovaný opis rejstříku trestů, když opis rejstříku trestů vyžádaný v přípravném řízení byl starší 3 měsíců a proto soud nezjistil, že byl obviněný V. L. dne 20. 10. 2004 Okresním soudem v Ostravě pravomocně odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. L. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Nejvyšší soud se předně zabýval námitkou ministra spravedlnosti, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, měl být uložen souhrnný trest ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004.
Obviněný V. L. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 10. 9. 2004, trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, doručeným obviněnému V. L. dne 25. 1. 2005, byl uznán vinným jednak trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a jednak trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním ze dne 17. 7. 2004. Z uvedeného je zřejmé, že posléze uvedené trestné činy byly obviněným V. L. spáchány dříve, než byl vyhlášen odsuzující rozsudek Okresního soudu v Ostravě, a proto jsou oba trestné činy ve vztahu souběhu.
Za této situace je třeba přisvědčit námitce uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, že trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, měl být obviněnému V. L. správně uložen souhrnný trest za oba uvedené trestné činy při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, podle zásad uvedených v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák.
S ohledem na skutečnost, že původní trest byl obviněnému V. L. uložen rozsudkem, Okresní soud v Opavě měl ve věci rozhodovat také rozsudkem, vydání trestního příkazu bylo s ohledem na ustanovení §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. vyloučeno.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný V. L. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 400 hodin.
Z trestních spisů vedených u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 249/2004 a u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 2 T 209/2004 bylo zjištěno, že trest obecně prospěšných prací nebyl dosud ani v jednom případě nařízen. Z uvedeného vyplývá, že v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 20. 12. 2004, obviněný V. L. ještě ani nezačal vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému V. L. trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, ve výměře 400 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 300 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Opavě trestním příkazem ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného V. L.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 2 T 209/2004 dále vyplývá, že Okresní soud v Opavě by věděl o předchozím odsouzení obviněného V. L. rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 1 T 249/2004, kdyby vyžádal aktualizovaný opis rejstříku trestů. Opis rejstříku trestů, který je založen na č. l. 24, byl v době vydání a doručování napadeného trestního příkazu starší 3 měsíců, proto z něj Okresní soud v Opavě nezjistil okolnosti důležité pro uložení trestu obecně prospěšných prací, a nezjistil tedy skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. L.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 300 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2004, sp. zn. 2 T 209/2004 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák., §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného V. L., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu. Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Opavě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného V. L. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36, §45a odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák. S poukazem na ustanovení §314e odst. 4 písm. c) tr. ř. nebude možno rozhodnout trestním příkazem. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného V. L., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2005
Předseda senátu:
JUDr. J. P.