ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.132.2005.1
sp. zn. 4 Tz 132/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 4. října 2005 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. Č., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §30 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Č.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušuje se také usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. Nt 291/2004.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Rokycanech se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 3 T 98/2002, byl obviněný J. Č. uznán vinným I.) trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a tr. zák a II.) trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a trestného činu porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3 tr. zák. Těchto trestných činů se obviněný dopustil tím, že:
I.
v R. v rodinném domě v ulici L. dne 27. 7. 2002 v podnapilém stavu, protože byl spolumajitelkou a uživatelkou tohoto domu E. D. a spolumajitelkou a uživatelkou domu B. K. z tohoto domu vykázán, E. D. hrubě neslušnými výrazy urážel, vyhrožoval E. D., že podpálí dům a všechny vybije a požadoval peníze.
II.
společně s obviněným P. D. v podnapilém stavu dne 16. 8. 2002 po 14.00 hodině v R. na ulici L., po té, co byli za asistence Policie ČR vyvedeni z domu a následně se vrátili zpět do tohoto domu, bez jakéhokoliv oprávnění či povolení neoprávněně vnikli do bytu uživatelky E. D., v tomto bytě pak obžalovaný J. Č. vytrhl E. D. z rukou sluchátko telefonu, které rozšlapal, když se E. D. snažila telefonicky přivolat pomoc policie vzhledem k předchozímu jednání obžalovaného Č. v kuchyni bytu B. K., E. D. hrubě neslušnými výroky nadával, vyhrožoval jí, že všechno podpálí a všechny vybije, načež oba obžalovaní z majetku E. D. zdemolovali velký jídelní stůl, dvě židle, domácího robota, mixer, kuchyňský kredenc, počítačku, dvířka skříňkového šicího stroje, dřevěný talíř s dekorem chodského vzoru, keramický džbán, maketu jelena, přičemž oba obžalovaní vyhrožovali E. D., že ještě uvidí, a když ukončili demolování zařízení bytu, tak obžalovaný J. Č. přiložil plynový revolver zn. Holek, model 040, ráže 9 mm Knall na čelo E. D., opět jí nadával a vyhrožoval zlým fyzickým nakládáním pokud mu E. D. nevydá 50.000,- Kč, a když mu E. D. odmítla požadované peníze vydat, tak ji uchopil za rameno a mrštil s ní do kouta a dále při odchodu obžalovaný P. D. se slovy „to se ještě dočkáte“ strhl ze zdi nástěnné hodiny a oba obžalovaní dále vytrhli ze zdi telefonní linku, čímž poničili omítku a malbu v kuchyni a v rodinném domku rozbili sklo dveří, čímž způsobili na majetku E. D. souhrnnou škodu v částce nejméně 3.980,- Kč.
Za to byl obviněnému J. Č. v sazbě §234 odst. 1 tr. zák. uložen podle §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl dále obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to plynového revolveru tuzemské provenience Holek, model 040, ráže 9 mm Knall.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný J. Č., v jeho prospěch také jeho družka B. K., přičemž tato odvolání byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 3. 2003, sp. zn. 6 To 83/2003, podle §256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
Obviněný poté podal dne 21. 6. 2004 u Okresního soudu v Rokycanech návrh na povolení obnovy řízení, který byl usnesením Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. Nt 291/2004, zamítnut, neboť nebyly shledány důvody obnovy řízení podle §278 tr. ř.
Stížnost obviněného J. Č., kterou byla podal proti citovanému usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. Nt 291/2004, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. Č. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v předcházejícím řízení v ustanovení §30 odst. 2 tr. ř.
Podle názoru stěžovatele byl zákon v neprospěch obviněného J. Č. porušen tím, že o jeho návrhu na povolení obnovy řízení rozhodoval ve veřejném zasedání senát za předsednictví JUDr. J. S., přičemž tato soudkyně ve fázi přípravného řízení usnesením ze dne 18. 8. 2002, sp. zn. Nt 24/2002, rozhodla o vzetí obviněného J. Č. do vazby podle §68 odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v ustanovení §67 písm. b), c) tr. ř. Tím došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení §30 odst. 2 tr. ř., neboť tato soudkyně byla z výše uvedených důvodů vyloučena z řízení o mimořádném opravném prostředku.
Přestože toto pochybení namítal obviněný již ve své stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. Nt 291/2004, Krajský soud v Plzni toto pochybení při projednávání stížnosti nenapravil, ani se k této námitce nevyjádřil, čímž porušil zákon v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného J. Č.
Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, zrušil včetně obsahově navazujících rozhodnutí, které vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §30 odst. 2 tr. ř. je soudce nebo přísedící vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba.
Podle ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán
a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
b) řízení předcházející napadenému usnesení.
Podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost není-li důvodná.
V projednávané trestní věci v přípravném řízení soudkyně JUDr. J. S. vydala dne 18. 8. 2002 usnesení, sp. zn. Nt 24/2002, jímž byl podle §68 odst. 1 tr. ř. z důvodů §67 písm. b), c) tr. ř. obviněný J. Č. vzat do vazby. Tato soudkyně téhož dne pod sp. zn. Nt 24/2002 vydala příkaz k domovní prohlídce domu v ulici L., R., včetně příslušenství k tomuto domu, který vlastní a užívá E. D., a užívá B. K. Dne 3. 10. 2002 stejná soudkyně usnesením, sp. zn. Nt 26/2002, podle §72 odst. 3 tr. ř. zamítla žádost obviněného J. Č. o propuštění z vazby na svobodu. Je třeba přisvědčit závěru uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že tato soudkyně byla podle ustanovení §30 odst. 2 tr. ř. po podání obžaloby vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. JUDr. J. S. však v téže trestní věci vydala dne 3. 3. 2005 usnesení, sp. zn. Nt 291/2004, kterým podle §283 písm. d) tr. ř. zamítla návrh obviněného J. Č. na povolení obnovy řízení ve věci Okresního soudu v Rokycanech, sp. zn. 3 T 98/2002, neboť nebyly shledány důvody obnovy podle §278 tr. ř.
Přestože ve stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. Nt 291/2004, obviněný J. Č. mimo jiné namítl, že soudkyně JUDr. J. S. je z dalšího rozhodování vyloučena, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, tuto stížnost obviněného podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl, přičemž uvedenou námitkou se jednak nezabýval, jednak své závěry k ní v napadeném rozhodnutí neuvedl.
Je tedy zřejmé, že Krajský soud v Plzni při existenci shora uvedených skutečností nedůvodně aplikoval ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., když stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítl. Předpokladem takového rozhodnutí je totiž splnění přezkumné povinnosti uvedené v ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. Rozhodnutím o zamítnutí stížnosti se plně potvrzuje správnost všech výroků napadeného usnesení a postupu řízení, které mu předcházelo. Stížnost tedy není důvodná, pokud všechny výroky napadeného usnesení byly shledány bez vad a vadami netrpěl ani procesní postup předcházející napadenému usnesení. Jak již uvedeno výše, v posuzované trestní věci však existovala podstatná vada řízení, a bylo povinností odvolacího soudu toto pochybení zjistit a napravit, zvláště, bylo-li obviněným výslovně uváděno jako stížnostní námitka.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 6 To 326/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení §30 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Č. Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, zrušil také usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. Nt 291/2004, jakož i všechna další rozhodnutí, na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud věc přikázal Okresnímu soudu v Rokycanech, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle §270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem, který shora vyslovil Nejvyšší soud. Nové projednání a rozhodnutí o návrhu obviněného J. Č. na obnovu řízení provede jiný soudce než vyloučená JUDr. J. S.
Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného J. Č., nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (zákaz reformationis in peius).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. října 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á